Červinkova

před 9 lety — 19. 5. 2008

Rok jsem bydlel v Komárově na kolejích a skoro denně jezdil šalinou dvanáctkou do školy. Na displeji z červených LEDek se střídal název následující zastávky s názvem konečné: Červinkova.

Nikdy jsem na tuto opačnou konečnou nedojel, přemýšlel jsem, jak to tam asi vypadá. Smyčka v přírodě, mezi paneláky, nebo opuštěná v ďolíku jako ve Starém lískovci. Červinkova, to zní, jako místo, kde by mohly být jabloňové sady. Zrovna teď pomalu odkvétající s dopomocí dešťových kapek. Nebo místo, kde jsou úzké, temné uličky a spousta drobných lidí. Nebo třeba nějaké vykopávky? Tajné sklepy v nenápadných domech?

Před pár dny jsem potkal ve městě dvanáctku a co jí nesvítilo na „štítě”: Technologický park. Nová konečná. Technologický park. Možná by mě překvapilo, jak to tam vypadá, ale má představivost se omezuje na sklo, ocel a osamocené stromy.

Červinkova je už jenom zastávka, kde občas zastaví zrovna nepotřebná souprava a počká na svou další příležitost. Možná ani to ne. Už ani nezůstane v hlavách cestujících – jako něco vzdáleného, možná pěkného, možná ne.

← archiv