Druhotná radost z nočního focení

před 4 lety — 25. 8. 2013

V úterý jsem na Facebook dal událost Brněnská fotonoc 2.0. Zní to velmi zásadně a druhoverzně, ale vlastně šlo jen o výzvu k focení Brna během páteční noci. „2.0“ znamená, že jsme podobnou věc už kdysi provedli s kamarádem a bylo to fajn.

dsc_6675.jpg

Týden byl obtížný, ale nakonec přišel pátek a ač trochu nevyspalý, vydal jsem se fotit. Překvapil mě rychlý nástup těžce negativního pocitu z celého večera: Ať vyfotím cokoli ze Špilasu, bude to pohlednicový a všemi okoukaný pohled. Když fotím stíny, stejně to nikomu nic neřekne. Nejsem dost trpělivý. Ve městě mě zajímají lidé, oni jsou město, ale na dlouhé expozici jsou odsouzeni stát se stínem. Do rána nevydržím. Město je v pátek večer plné opilých cizinců, snad kromě Jakubáku. Má momentární situace mě stále víc tahala k obecnějšímu přemýšlení o sobě a nebylo o co stát. Začal jsem pochybovat o smyslu celé akce a především o volbě skličujícího pátečního večera. S postupující únavou jsem zvládl pár fotek, ale do postele jsem si už ve dvě lehal sklesle.


Naprosto odlišné bylo ráno. Účastníci události na facebookové stránce začali psát zprávy o tom, že to celé bylo hrozně fajn. Že byl super měsíc. Že si to společně skvěle užili. Že to stálo za to. Že jsou moc rádi, že jsem něco takového uspořádal. Spíš „uspořádal” — všechno to bylo jen o tom, že jsem pár minut strávil impulsivním vytvořením události a pak už tomu nechal volný spád.

Začaly se objevovat nejrůznější fotky z několika částí města. Sám jsem dal dohromady album s alespoň trochu povedenými fotkami. Prohlížel jsem fotky a zjistil jsem, že na některých místech jsme se vícekrát potkali — akorát v různých časech… (Pak jsem zjistil, že jsme se jednou dokonce skutečně potkali, jen jsme se vzájemně neznali.) Na každé fotce bylo něco důležitého. Doznívající temnotu po probuzení rychle vystřídala radost.

dsc_6598.JPG

Sobotní dopoledne bylo až euforické. Je úžasné, jak málo stačí k tomu, aby několik lidí mělo radost — a to ještě z toho, že sami něco provedou. Bylo nás pár, ale bylo to krásné a za tu mou noční temnou cestu to stálo.

Na fotogalerie se podívejte na stránce události na Facebooku.

← archiv