Krevetová polévka à la Jeníček

před 8 lety — 10. 5. 2009

Nedávno jsem se konečně stal mužem. Ne, nechci zde mluvit o nákupu sady nářadí Ikea Fixa, ale o mém krásném novém mixéru. Mixér je takový revolučně zmutovaný švýcarský nůž. A mixér je to správné nářadí pro přípravu spousty zásadních jídel – zejména tedy krevetové polévky.

krevetova-polevka.jpg

Krémovou krevetovou polévku jsem v životě zkusil jednou (shodou náhod zrovna v Ikei) a učarovala mi. Výsledek mého snažení je drobně odlišný (žádný pěkný recept jsem nenašel), ale to není na závadu - však experimentování se meze nekladou. Nu, co s tím teda.

Pro přípravu hafa polévky (tj. cca 4 člověkoporce, ale empiricky ověřená je i možnost distribuce do dvou člověkochodů [tj. oběd a večeře], kdy každý chod zahrnuje dvě porce) nejdřív hodím na koustíčky nakrájenou cibulku do prskajícího másla na pánvi. Po chvíle šoupání cibule tam a zpět (Sysifos strikes back!) cibule odhalí barvu namáslené pánve a to je ta správná chvíle pro vysypání sáčku mražených oloupaných krevet. Pak se staně něco děsivého: krevety pustí vodu a na pánvi se objeví odporná zelená kapalina s růžovými červy. Tuto část je třeba zvládnout s chladnou hlavou. (Netvrdím, že má cesta je jediná správná...)

Na vedlejší plotýnce mezitím zapnu naminihranolkované brambory (kdy si je naminihranolkujete je na vás) v půllitru lehce slané vody (v hrnci, proboha!) a jak to vaří, vrazím do toho slepicu v kostce (bujón). Po delší chvíli nerozhodného koukání na hrnec se žlutou pěnou a pánev se zelenou hrůzou a jejich občasného míchání, sesypu vše jmenované do hrnce a vařím ještě cca 15 minut, poslouchám Radiožurnál a občas míchám.

Jak se vaření chýlí ke konci, napustím půlku dřezu studenou vodou a šoupnu do něj hrnec. Obsah hrnce míchám míchám než je vlažný, můžu otestovat i aproximaci lahodné chuti blížícího se pokrmu. Vlažný (!) maglajz vysypu do mixéru (ano!) a rozmixuju úplně moc. Do krémova. Na šestku. Půl minuty. Jakože úplně do rozmixovana.

Vystěrkuju to zpátky do původního hrnce, ze kterého utěrkou utřu vodu (zespodu) (byl přece v tom dřezu), naleju tam celou smetanu na šlehání (zdravé!) a tak pět minut ještě povařím a míchám a sleduju, aby mi to nevykypělo. Zhusta to bublá, bacha.

Pak obsah vyexportuju do talířů, mističek či nějaké megamisky, přidám nějakou houstíšku a mmmmmmmm! Protože průběžně umývám nádobí, mohu se rovnou přesunout ke skládání oslavných básní.

Repete surovin na cca 4 porce: čerstvé máslo (je ho třeba tak čtvrtka), smetana na šlehání, jedna cibule, kostka slepičího bujónu, oloupané mražené krevety, sůl (ale ta skoro není potřeba díky bujónu), dva větší brambory. Jak na to tak koukám, je to i vcelku příjemně levné jídlo.

← archiv