O identitě Fakulty sociálních studií (PDF uvnitř!)

před 4 lety — 19. 4. 2013

14. dubna 1998 vznikla samostatná Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity. Každý první čtvrtek po dni výročí by počínaje letoškem měl následovat Den FSS.

Navštívil jsem shromáždění akademické obce coby pomalu jediný student, kterému na místě nepředali ocenění. Studentský zájem o akci skutečně nepřesáhl ani ta nejopatrnější očekávání. Začali jsme vzpomínáním na stará dobrá léta a celkem zajímavými projevy předsedkyně senátu a děkana. Přestože děkan za ducha fakulty označil „otevřenost“ (příkladem převzatým od domovské obce zvané BRNO), rozjezd následné diskuse byl poněkud pomalý… ale přítomnost diskuse v programu je paráda — i přes spíše opatrné formulace a přestože přítomnost mnohých v diskusi suplovalo pouze občasné hlasitější pousmání (diskuse se účastnili spíše seniornější členové akademické obce, což není myšleno nijak ageisticky).

V diskusi se objevilo téma „chybějících“ studentů i apely k účasti na odpoledním studentském programu (nepříliš vyslyšené), diskuse o situaci ve školství a též – pro mě až překvapivě frekventované – příklady osobní a explicitně vyjádřené identifikace s fakultou (nejen proto, že máme pěkně uklizeno, což na fildě nebylo).

screen-shot-2013-04-19-at-230646.png

Loni v lednu jsem v kurzu Sociální konstrukce identity psal o identitě fakulty – o jejím vytváření a obsahu a o tom, jak s ní lidé na fakultě pracují. Práci jsem tehdy pojmenoval Losing the past. Zdálo se mi, že neexistuje výrazná snaha o budování obrazu fakulty jako celku.

Nevím, nakolik současné pokusy vedení povedou k posílení vazby mezi institucí a lidmi (a mezi lidmi vzájemně), ale myslím, že text obsahově ještě nějakou dobu nezastará (a budu rád za jakékoli reakce). Je to čtení na pár desítek minut, mrkněte sami.

Celý text jsem chtěl zveřejnit už loni, chtěl jsem ale nejprve text probrat s dalšími lidmi a obohatit jej o nové postřehy. Diskuse byly zajímavé, ale nikdy jsem se pořádně nedostal k rozšiřování textu, proto práci teď publikuji bez dalších komentářů.

← archiv