Za komunistů bylo hůř, bo byly dražší rohlíky

October 24, 2012

Za komunistů bylo líp, protože rohlíky stály desetník. Stupidní? Za komunistů bylo hůř, protože v poměru k platu stál rohlík víc? Ach jo :-(

Web Zakomunistů.cz je nová, velmi jednoduchá stránka, "kde je vše podáno úplně polopaticky, aby to každý pochopil" (zdroj: vyjádření autora webu, Pixyho, na iDnes).

Jako reakce na něčí povzdechy je to OK. Jako webová stránka dostupná komukoli je to však danajský dar.

Tím, že zdánlivě přináší odpověď na otázku "Měli jsme se za komunistů lépe?" (jejíž variace je přímo v titulku stránky) na základě jednoho ukazatele (koncové ceny zboží), spíše nahrává jak těm, kteří následně řeknou "no, ale nejde jen o peníze, měli jsme se prostě líp...", tak těm, kteří se konečně mohou vykřičet "IN YOUR FACE" (pokud nevěříte, že se někdo takto potřebuje vykřičet, mrkněte se na popisky, které k tomu odkazu lidé připisují na Facebooku).

Tím, že tvrzení "rohlík byl vlastně dražší" podložíme daty o ceně rohlíku, stane se naše odpověď důvěryhodnější. Pokud stejným způsobem podložíme tvrzení "měli jsme se hůř", je to reduktivní demagogie (yeah, tohle slovo jsem v psaném textu použil asi poprvé v životě!).

Ale vždyť to každý pochopí

Pokud si myslíte, že každý přece pochopí, že jde jen o jeden rozměr a musíme uvažovat i o dalších parametrech života dnes a před rokem 1989, mohu citovat mezititulek ve výše uvedeném článku iDnes ("Dneska si určitě žijeme lépe, potvrzuje ekonomka"). Paní ekonomka alespoň zmíní, že se proměňují i samotné potraviny a že vlastně nejde o to, co utratíme, ale kolik nám z platu zbude.*

Pokud ale máme hodnotit čistě to, jak lidé získávají zboží, nesmíme vynechat např. ani dostupnost zboží,

• ať už geografickou (různá dostupnost často i základních artiklů v různých regionech) nebo
• sociální (někdo si díky kontaktům mohl šáhnout na lepší zboží bez ohledu na cenu) anebo
• časovou (mnohaměsíční až víceletá čekací listina na auto, případně dlouhodobě zcela chybějící konkrétní artikly)

jsou možná podstatnější než to, že zboží bylo v poměru k platu dražší. A to jsme pořád jen u nakupování zboží, vůbec neuvažujeme o práci, myšlení, vzdělávání, zdravotnictví apod.

Navíc, stále se pohybuje v kritice minulosti (chceme ukázat, proč to dříve bylo horší), přičemž na místě je i kritika současnosti (určitě bychom našli oblasti, které po turbulencích 90. let stále nefungují správně).

Myslím si, že kritika "na stránce chybí porovnání výše nájmů" je ve světle těchto dalších argumentů relativně zanedbatelná. Tím, že zanedbáme všechny faktory kromě koncových cen, naše další uvažování a především diskuse o těchto tématech budou nutně pokřivené.

Celá má kritika nemíří proti tomu, abychom dělali srovnání cen. To je super, zvlášť když se to udělá zodpovědně a s nadšením (motivovaným třeba i zdravým rozhořčením a hněvem). Vadí mi však rámování celého porovnání coby konečné, daty podložené odpovědi na velmi jednoduchou otázku se složitým obsahem.

–––––––––––––––––––––––

* Pixy chce datově podložit i tento problém – dát dohromady spotřebitelské koše, abychom zjistili právě to, kolik peněz lidem zbude. Což je pozitivní snaha, ale tady musí narazit na neporovnatelnost spotřebitele v letech 1989 a 2012. Například kvůli tomu, že spotřebitel z roku 1989 určitě utratil více za nitě, nášivky a záplaty, kterými si opravoval oblečení, méně utratil za jídlo v restauracích... atp. Pokud si koupím patery ponožky a díky vlastní opravám mi vydrží stejně jako dnes párů deset, je cena jednoho páru ponožek úplně nerelevantní – a započítat vlastní časové náklady na vyspravování ponožek do nějakého modelu, to bychom se museli abstrahovat nad ten náš matrix.