Hledám práci

A řekl jsem si, že zkusím, jestli si práce najde mě. Tak jsem si udělal nový profil na svém webu a čekám, jak to dopadne. Je to zajímavé.

Cílovka webu jsou další lidé z oboru, tak jsem se moc nebál starších prohlížečů. Napálil jsem tam velké vkládané písmo, pár animací a experimentoval jsem s věcmi, které jsem předtím nezkoušel (třeba .pushState() je pěkná vychytávka). Objevilo se pár reakcí, že písmo je kostrbaté – jedna mě trochu znervóznila, protože jsem si uvědomil, že ne vždy člověk používá vlastní počítač. Tak doufám, že jsem neodradil potenciální zaměstnavatele, kteří web uviděli v pra-prohlížeči u babičky na chalupě.

Když jsem web ukazoval kamarádům pár dní před spuštěním, přišlo jim, že se příliš odkrývám – např. dělám hloupé vtípky anebo píšu, že dělám spoustu projektů zadarmo. Píšu, že spoustu věcí neumím. To pro některé může být odrazující. Ano, už jsem viděl reakci na oslovení „dobré ráno“ v pozdním večeru (které naživo zní ještě blběj, zvlášť když neumím pořádně vyslovit „r“) a nejspíš opravdu někoho může odradit, že ztrácím čas projekty zadarmo.

Myslím ale, že dobrý vztah – a i ten pracovní – může dlouhodobě fungovat jen na základě co největší upřímnosti. Upřímně nechápu, jak může někdo očekávat, že stačí u přijímacího pohovoru „dobře vypadat“ a pak už jen dělat práci snů. Dokážu si představit, jak z těchto už od začátku pokřivených vztahů vznikají zápletky vhodné pro film Horrible Bosses.

Takže úplně vidím, jak lidé koukající na ten web postupně odpadávají. Jeden tady, druhý onde. A řeknou si „OMG, tak toho ne“. A jsem spokojený. Jen doufám, že na konci někdo zbyde :-) Zatím to vypadá docela nadějně.

Web jsem pojal tak, aby obsahoval co nejvíc informací. Už jsem potkal reakci, že „se toho snažím příliš moc prodat“. Na druhou stranu tady neprodávám něco. Prodávám prakticky sám sebe, na 80 hodin měsíčně. A myslím, že kupec by měl vědět co nejvíc. Web je schválně postavený tak, aby byl zároveň krátký i dlouhý. Přílišná délka je pak nutně důsledkem neschopnosti čtenáře ovládnout se a neproklikat to celé. (Jo, takhle to svádím na uživatele! ;-))

Tak je mi až líto, že jsem na některé věci zapomněl. Asi je tam ještě přidám, jak budu mít chvilku. Třeba screenshoty zápisů z našeho senátu s větami jako „Martinek se opakovaně ptá...“ nebo „senátoři z akademické komory mluvili o nebezpečí nadřazování diskusí o problémech skutečnému řešení problémů“. I na takové věci jsem hrdý. Nebo že rád chodím na coworking jellies. A že mám rád golf jako sport založený na etickém chování (nikoli pouze na etiketě, zbohatlictví a ničení přírody). Nebo že jsem byl na fajn UX workshopu Jirky Močičky na loňském Webexpu a že si dokážu představit, že by mohl být lepší (workshop, ne Jirka ;-)).

Nebo, že mám Klout 59 a používám výrobky Apple. No, to raděj ne. Ani ne tak kvůli tomu, že bych nechtěl prudit, ale spíš kvůli tomu, že to nejsou ty nejvýstižnější charakteristiky, které bych k sobě přiřadil. Na druhou stranu to, že jsem hned po vydání přečetl Stevův životopis, bych někam napsal.

No, každopádně: Mrkněte na můj nový web a dejte mi tam lajk! Nebo šér. Dík.