Jan Martinek

O porovnávání

Abychom porovnali dvě věci, stačí nám letmý pohled. Emoce. Jemný odstín barvy.

Abychom porovnali dvě věci a pak o tom někam psali, musíme napsat, jaké měřítko jsme použili.

„Kouknu a vidím“ nestačí, protože ostatní to vidí jinak. Cítíme, že „objekt B“ je lepší. Co ale znamená „lepší“? Nezanoříme se do teoretických hlubin, nýbrž mrkneme na praktické příklady.

Praktický příklad

Mějme dvě hypotetická, ale konkrétní bydlení. Rodinný domek a byt v paneláku. Jak je porovnáme? Které bydlení je lepší?

Tak třeba je porovnáme podle toho, kolik je v nich umakartu. Byt v paneláku je nekonečně-krát lepší. Máme vítěze. Super, vyřešeno, co dál?

Co když pro někoho není množství umakartu určující? Co když to vidí jinak? Musí nám říct proč. Je jeho měřítko kombinace ceny za pořízení a času, který vynaložíme na údržbu? Shodou náhod je náš konkrétní byt v paneláku opět lepší!

Další člověk má rád, když mu sousedi nechodí po chodbě. Nebo po stropě. Rázem se pro něj stává lepším rodinný dům.

Co z toho pro nás plyne?

Abychom mohli dvě věci porovnat, musíme dát vědět, jaké měřítko používáme.

Ale tím to nekončí?

Cože? Jak je možné, že to nekončí? Vždyť máme srovnání… měřítko… víme, co je lepší… co chybí?

Chybí důvod. Důvod, proč jsme zvolili konkrétní měřítko. Nechte mě to napsat velkými písmeny:

Důvod

Proč někdo srovnává bydlení podle množství umakartu? Možná má rád velmi jemně texturované povrchy, které při stlačení vydají jemné „plop“ a po oddělání ruky láskypně „vyplopnou“ zpět.

Proč jiný preferuje nízkou cenu a menší časovou investici do údržby? Třeba protože tráví čas na cestách a čas raději vkládá do náročné tvorby přesného modelu brněnského orloje.

A někdo chce, aby mu sousedi nedupali v domě? Protože má rád klid a nedávno se vrátil z vězení, kam se dostal po brutálním vyvraždění sousedů v paneláku.

Věci

Lidé srovnávají věci, protože jim „k něčemu jsou“. Věci jsou nástroje – i byt a dům. Pomáhají nám naplnit určitou potřebu. Pokud mi něco k ničemu není, mohu to jen obtížně srovnat s něčím jiným. Snad třeba podle toho, jestli je to nalakované v mé oblíbené barvě.

Potřeby však nejsou jen ty věci, bez kterých by každý do tří dní umřel. Člověk potřebuje i spoustu věcí, bez kterých by přežil. Pro většinu studentů je například takovou věcí něco, pomocí čeho se připojí k internetu. Ať už je to univerzitní počítač v učebně nebo mobil. Potřebují je kvůli konkrétním důvodům. (Kontrolní otázka: Je lepší univerzitní počítač nebo mobil?)

Ještě jednou opakování: musíme znát důvod. Důvod, proč volíme konkrétní měřítko.

Přízemní zakončení příspěvku

Celý text jsem napsal kvůli jedné výměně „názorů” na Twitteru:

simonjiri: 2,5 mil. prodanych iPad mini? - Jednoznacny dukaz, ze silny brand je schopny prodat vse. (Alespon nevypada tak lacine jako iPhone).
endlife: @simonjiri :-) haters gonna hate
simonjiri: @endlife No jo no. Tak maj dobry cross-sell. Pulka jablickaru by si koupila i zachod za 30 taliru, kdyby na nem bylo logo.
endlife: @simonjiri nevim, no. Mozna je to i tim, ze jsou ta zarizeni uzitecna. Ale mozna je to jen muj mylny pocit ;-)
simonjiri: @endlife Lepsi zarizeni s otevrenym systeme je o tri tisice levnejsi. Tady to bude hodne o necem jinem, Honzo. A uzitecnost to neni;-)

(komplet konverzace i s dalším pokračováním)

Vedle toho, že jste právě zjistili, že jste si zase zbytečně přečetli text od fanatického applisty, který musí všude obhajovat ovoce božského Štefana, se můžete soustředit na ten poslední tweet. Obsahuje totiž krásný příklad nesmyslného srovnávání bez ohledu na měřítka a důvody, proč člověk měřítka volí.

Co znamená slovo „lepší“? Proč je zvoleno měřítko „otevřený systém“? (A co to vlastně otevřený systém vůbec je?)

Jakkoli se to nyní může zdát, vůbec mi nejde o to, zda jsou jisté věci lepší než jiné. Jde mi jen o to, abychom se budeme bavili smysluplně. Pokud je pro vás něco lepší, musíte mi říct proč. A pokud si myslíte, že je něco lepší pro všechny, tak musíte být zvlášť důslední, když mi budete vysvětlovat proč.

Pokud důslední být nechcete, zbývá už jen: „hurá, jupí, chachacha“. Ta jediná rozumná reakce na smysluprázdná slova.