Popeleční středa

Dneska je popeleční středa. Pokud se děsíte, co se z dalšího textu vyklube, není třeba (se děsit; třeba bych to čekal od tebe, june :))

Jednoduchý fakt je, že za 40 dnů (počítáno bez nedělí) budou Velikonoce. Nevím, ale přijde mi to nějak brzy - na to, že před pár dny začal nový rok. (I když.. chvilku nad tím přemýšlím, & Nový rok je dost dávno. Hodně dávno.) Velikonoce jsou zase tady & tzn. že už zase brzy bude jaro :). Ne, nechci provokovat žádné lyžaře, taky si sněhu užívám. Ale nebude taková šílená kosaaa :).

Taky začal půst, pro většinu lidí synonymum pro držení hladovky. Ale o to nejde. Jde čistě jen o sebeovládání (ve smyslu potřeb, nikoliv snad nějaké pokrytectví nebo tak). Radost ze sebeovládnutí se může být dost silná :). Ale to se musí zkusit.

A když se dokážu sebeovládat těchto 40 dnů, proč se neovládat celý rok? A pokud se ovládám celý rok, tak vlastně půst ani (jasně, tady mi chybí kondicionál :)) nemusím vnímat.

Popeleční od popelce. „jsi prach a v prach se navrátíš“ Toto není důvod k depresi, jde spíš o důvod k přemýšlení o tom, jak využít čas, než se zase zpátky dostanu mezi aerosoly a kouře.

A pokud se vám nechce přemýšlet, ať už o mém dnešním textu, nebo o ničem jiném, nenutím (i když často moc nechápu)..

Mějte se hezky :)