Potkal jsem zvláštního člověka

Potkal jsem zvláštního člověka. Byl to dealer nějakých léků (nebo tak něčeho). Čekal jsem na poliklinice v Brně a celkem jsem se děsil, že mám nějaký zápal nebo tak. Zápal to nebyl, jenom něco v krku. Ale čekal jsem asi dvě a půl hodiny v čekárně plné kašlajících a smrkajících a všem okolním lidem stěžujících si nemocných lidí, navíc tam ještě byla zima.

A v tom přišel chlápek v černém sáčku s aktovkou a nějakým barevným letákem v ruce a zaklepal na dveře ordinace. Sestra ho nechala čekat, že až aktuální pacient bude hotový, tak na něj mrknou. Čekalo nás tam šest a zmíněný pacient vydržel v ordinaci dobrých 50 minut. A ten chlápek v saku stál před dveřma, držel barevný leták v ruce a široce se usmíval na všechny ty chrchlající okolo. Pak vlezl dovnitř, pobyl tam minutu a nechal tam leták a úsměv.

Pak se ale zastavil, vylovil nový úsměv a nový leták z aktovky a šel zaklepat na vedlejší ordinaci.

Zvláštní člověk.