To build a home (publikováno zpětně)

Je skoro půlnoc, sedím u počítače v bundě a pomalu pracuju. Co všechno tomu předcházelo?

Připadám si jako před dvěma lety - bydlím v nové části Brna, málo to tu znám, bydlím až na jednu spolubydlící s neznámými lidmi, kolega Pavel mi ujel do Bejrútu za lepším a zanedlouho odjede i další kamarád, Šarp, opačným směrem - do Německa. To se mi ten sociální okruh dobře prostříhal. Vše se stalo chaosem a pomalu zase skládám kousek ke kousku, nicméně jeden rozdíl oproti předchozí velké změně (při nástupu na výšku) tady je - tentokrát to nebyla nutnost, ale mé rozhodnutí.

Když dneska svítilo zase po několika dnech slunce, přišel pro mě letos podruhé ten krásný podzim. Poprvé přišel ještě doma, první podzimní den, kdy se vůně léta najednou vytratila, tichý den s chladným voňavým vánkem. Podruhé dnes, slunce zapadalo mezi domy a lesklo se na jejich střechách, stromy jsou měkké a chodníky šustí. Připomělo mi to zase jednou pasáž z Velkého Gatsbyho:

And so with the sunshine and the great bursts of leaves growing on the trees, just as things grow in fast movies, I had that familiar conviction that life was beginning over again with the summer.

Jen s tím rozdílem, že léto právě skončilo. Každopádně spousta věcí znovu začíná a je na mně, jak s tím naložím, jak dokážu využít toho, co jsem o sobě zjistil v posledních několika letech.

Posledních pár týdnů byl můj život naprostý nepořádek. Nejdřív hodně zběsilé stěhování - do Brna do starého bytu, pak na nový byt, přičemž pár dní jsem nebyl doma ani tam, ani tam. Teprve po více než týdnu přišel posel JME a zapojil elektroměr - za tu dobu jsem spotřeboval spoustu svíček a navštívil spoustu sprch v okolí. Až včera jsem dal víceméně dohromady a na místo nábytek, který jsem na několikrát navozil (sám, se sestrou autobusem či s rodiči autem) z Ikey. Většinu dneška jsem ještě strávil změnami malých a menších detailů. A možná ještě všechno bude jinak, až se všichni domluvíme, co kam v bytě dáme.

Plyn nám přijdou zapojit až v úterý, takže zatím je tu jen o něco málo vyšší teplota než venku - podle toho, kolik lidí tu vydýchává vzduch zároveň. Mezi tím vším chaosem začal semestr a zastavily se mé projekty, všechno se to nakupilo a až se zapojením elektřiny postupně odbourávám tu ohromnou horu nových informací (pracovní maily, školní záležitosti, zprávy a novinky, nové učební materiály a výběr kurzů, první přednášky a semináře, přípravy a literaturu na semináře, práce z Halasu atp.). Všechno to jde hodně pomalu - asi to bude nižší rychlostí částic v té zimě tady a nízkým výskytem spánku.

Na víkend ještě mířím domů, těším se za rodiči a za všemi doma. Zase ale vznikne další zpoždění, další příprava na chaos, který asi ještě nějakou dobu bude neovladatelný. Tak jsem rád, že alespoň mé pracovní místo už vypadá vcelku systematizovaně a použitelně...