Včera a dřív

Čas mi stéká dolů po oknech a chtělo by to zase nějaké ty kousky, co se mi viklají v hlavě zafixovat desinfikovanými špendlíky na tuhle nástěnku.. Už tak dávno a přitom před týdnem – na filmovce bylo krásně.

Spousty filmů, které bych teď ani z hlavy nevyjmenoval, několik skvělých koncertů, parádní atmosféra, vedro, stany, tam jsme byli. Abych něco vypích, tak bych vypích film 13 jezer od Jamese Benninga.

135minutový film amerického profesora matematiky, silně precizní a působivý. Obešel se bez herců, komentáře, míchaní zvuků i pohyblivé kamery. Třináct desetiminutových záběrů a vlnící se jezera. 135 minut v křesle Slováckého divadla. Kdo nezkusil, neuvěří, ale byla to fakt síla. Taková Panorama pro tvrďáky. Působivým zážitkem bylo například sledování nehybných ostrůvků ve druhém záběru (pořád jsem jim fandil, že přeplují), velmi pomalu se pohybující obrovská loď a velmi dlouhý vlak mimo záběr. Síla. Doporučuju.

Na koncertech mě nadchli všichni hudebníci, takže: Glen Hansard & Markéta Irglová (mám podepsané cédéčko, při čekání na podpisy jsem se cítil jak puberťák – a bylo to super), Huun-huur-tu (hrdelní zpěv z pohoří Tuva), Joji Hirota+John Neptune+Kenny Endo (bubny + šakuhači), Sergent Pepére (francouzský cirkusový šrumec), Son Caliente (stačí říct: Kuba).

Pár obrázků pro prodloužení načítací doby této stránky následuje..

A po filmovce domů. Po tomto víkendu můžu mluvit o příjemném pracovním týdnu, ale v pátek bych ho tak ještě neoznačil. V pondělí aklimatizace, vyřízení mailů a podobné drobné práce. V úterý očkování proti příušnicím – cca 6 hodin čekání, během kterého jsem přečetl skoro celou Pěnu dní od Viana. Doporučuju, silný zážitek.

Středa a čtvrtek – čekání před temným čarodějem Iskamem, neboli Informačním systémem kolejí a menz, než se zbrchá natolik, aby šlo vstoupit a zaregistrovat koleje. Okořeněno tím, že jsem si spletl odkaz a tak se čekalo pak ještě zbytečně..

Pátek a sobota pracovní, sbíječka a lopata, miliony bakterií zemřou. V sobotu okořeněno tím, že mě džigla do rtu fčela blbá a já chytl masivní reakci, že mě v nemocnici nabodávali asi pěti injekcemi. Dostal jsem nějaké prášky po kterých jsem následující dva dny strávil mezi sny a realitou. Doslova.

Dnes návrat do reality. Práce a déšť. To je dnešek. Déšť. A práce. Občas zábavná práce, občas nesmyslná práce. Ona je už taková. Tak zas do toho. S chutí. ERROR: Proper smiley not available.