Zápisek ze dne 1. září 2004

Aaa, mrznou mi prstyyy, jsou tak tuhé, že mlácení do klávesnice bolíí, fuj. Zrovna jsem přišel ze zahrady - opékání.. A silná zimaa.. Ale pěkně od začátku (ač já antichronologické věci docela můžu). Začátek každopádně leží pěkně daleko v minulosti, někdy včera. Vlastně předevčírem - kdy jsem se těšil na „cosi“ s Pink Floydama & on to nakonec byl nějaký promo materiál k remixu dark side of the moon v SACD verzi :/. Béé. Ale po tom kopli do bedny ukázky, že bude podzim s Kubrickem, což je pěkné, ale asi z toho zas nic neuvidím, páč se rodičové budou koukat někam jinam..

Mno, včerejšek. Poslední den prázdnin & během pár dní na něj zapomenu & nic z něj nezbude. Ráno přišly malé sestřenky, abych je pohlídal. Hlídat úspěšně sestřenky rovná se dodržet standartní postup. Na začátku kreslíme, koukáme na něco v pokoji, povídáme etc. Až je tohle přestane bavit, chvíli trvá přesvědčit je, že maminka opravdu doma není, a že bychom měli zůstat doma. V rámci toho si třeba se sestrou zahrajou na schovku. A pak zapnu winamp/přehrávač cédéček v pokoji a začnem zběsile tančit a skákat po celém pokoji, v horším případě patře :). A včera se mi je podařilo unavit :). Našel jsem cédéčko Orbital, pak jsem měl pár věcí v compu, a vymlátil jsem z nich veškerou sílu. Samozřejmě tohle zahrnuje taky absolutní vyčerpání z mé strany & bolest v zádech, protože skákání se sestřenkou na zádech je na programu :). Ale je to sranda :)).

Po obědě, který jsem zase těžce nedal jsem šel domů & nemohl se donutit k jakékoli činnosti. Vyčerpání & má náladovost stačily k zabití jakéhokoli náznaku iniciativy k činnosti. Uh, chvíli jsem zkoušel hrát Colin McRae Rally 2.0, ale je to celkem nuda & zběsile nerealistické. Kdysi mě to slušně bavilo, a teď? :(. Jo, jsem náladový. Co jiného se dá říct o člověku, který dokáže plynule přejít z poslechu i’m sorry od brendy lee na du hast od rammsteinů? Venku pršelo, bylo fakt hnusně, když jsem šel pro chleba, tak dodávka ujela (jestli jsem to ještě někde nepsal, tak se to má tak, že v úterý a v pátek k nám jezdí pekař z hrozenkova, který peče nejlepší chleba široko daleko a prodává).. V tu chvíli zrovna nepršelo, ale když jsem se rozhodl zajet pro náhradní chleba do jednoty, bylo už dost hnusně a děsná kosa. Fuj. Vůbec netuším, čím jsem mohl strávit zbytek odpoledne..

Ještě někdy k ránu přišla pozvánka na výlet, ale kvůli počasí se to zrušilo. Odpoledne jsem si párkrát říkal, že by to snad i šlo, ale pak zas začalo pršet. Prostě zabitý den. Někdy k večeru jsem si vzpomněl, že bych měl pro Miru přeformátovat náborový lístek do skautu, tak jsem trochu formátoval, ale nemyslím, že tostojí za moc :(. Když už jsem seděl u té šedé bedny, nahodil jsem flash a načmáral na zkoušku návrh dalšího designu.. Mám v hlavě dvě úplné různé vize & ani jedna se mi nedaří hodit do počítače. Zatím je malý návrh (ne, nemusíte se bát, že bych to ukázal ;)), snad brzy bude víc ;)

Večer mě ještě stihl na icq naštvat kaoru, možná byla moje reakce přehnaná (nevíte, v jakém filmu je dialog „i just overreacted!“ - „that’s what you mean by overreaction?“? teďka mi to nějak vlezlo na mozek & netuším z čeho to může být..), ale dohnal mě k vložení cédéčka nine inch nails do cdromky & hlasitému poslechu. Vznětlivý? Jsem vznětlivý? Nevím, asi jo.

Konečně. Prvního září, škola začla, kolem půl osmé stojíme už v hojném počtu před gymplem, uáá, tolik lidí :). Super. A taky, uáá, přehodili nám třídu. Přes půl školy, a podstatné je, že netuším nakolik funkční tam jsou zásuvky :). Taky máme menší skříňky, což mě sice objemově moc nežere, ale když si beru kafe, musím se hluboko sklonit. Do skřiňky jsem okamžitě naházel devět neskafe & desáté šel vyrobit do automatu, kde jsem se potkal s prof. Marunou :). U něho jsem minulý rok závislost na kafi nepozoroval :). Mira stříhal ty letáky co jsem včera zarovnával & Marovi jsem hodil cedko pro „tu zase nemocnou mladou G****vou“ :). Pak jsem taky potkal Terku, která mi koupila parádní knížku, kterou jsem rozčetl v první hodině za čtení školního řádu - Gítándžálí od Rabíndrantha Thákura - říká vám to něco? Mám přečtených prvních dvacet stránek &.. je to úžasné.. Už se těším až půjdu spát.

Hm, to mi připomíná, včera večer jsem nainstaloval po dlouhé době hru s tím, že mám chuť si zahrát hru. Hororová adventura Alone in the dark 3 vypadá z prvních pár lokací dost dobře. Sice má občas nějaké divné řešení (jako například dvěře, které hlásí „the door is locked“ se po delším zkoumání otevřou.. na tom jsem zkysl dost dlouho..). Ale dneska teda na hraní čas nebude.

Ze školy jsem odešel se zuttem a s blankou, posléze taky se socákem > jé, bych zapomněl, že po dvou letech sezení s kirosem si letos přisedl socák se slovy „ah, konečně nesedím s tím deklem“ ;). Ale to už ke vztahu socák-zutt patří ;). Ale tvrdá změna, nevím jak si zvyknu & hlavně jak si zvykne socák. On mě totiž nezná :). (4socák: už se teším na tvoje komentáře :)). Po cestě ze školy jsme plánovali se zuttem a blankou výlet na ostružiny.

Doma poslední oběd s babičkou, zítra už vaří školní kuchyně.. Odpoledne? Neočekávané. Venku pěkně, ale nic se mi nechce dělat, číst, jet na kole, něco mlátit do klávesnice.. Až někdy kolem čtvrté jsem se donutil k práci a nahodil další dvě sekce webu, na kterém zrovna dělám. Nahazování je datlení, žádné přemýšlení, takže docela nuda.. Ale co už..

Večer opékání, dneska dokonce bez toho, že by se všichni na sebe vzájemně naštvali. Když jsem chystal židle - nosil ke grilu - pokládal jsem je do trávy a v trávě leželo jakési cosi. Úplně jsem v šoku ucukl, ale pak mi došlo, že je dost nemožné, aby tam někdo hodil kosu - byl to jenom kousek vosku. Hm, chlastačka na mě přece jen zanechala trvalé následky ;). A to už je konečně večer. Jsem připojený & snažím se sepsat nějaký rozumný zápis z posledních dvou dnů a trvá mi to už hodinu a půl & na icq povídám s Pú & diskuse se stáčí docela klikatě přes věci, o kterých bych neřekl, že se mi dnes bude chtít bavit.. Tak dlouho jsem už u icq pořádně nepřemýšlel.. Na pozadí tahám placebo a nějak se mi zarývá do hlavy.. První stažená mp3 měla tak šíleně jiný zvuk, než jsem očekával.. úplně šíleně. Tak tahám další..

A to je konec.. fakt už se mi víc psát nechce.. a věřím, že se ani vám nechce už víc číst.. mějte se krásně..