Zápisek ze dne 2. listopadu 2003
V minulém blogpostu, který jsem psal docela narychlo jsem vyřkl parádní spojení "utíkám spát (to abych se dobře vyspal)" - závorku jsem zavřel dřív, než jsem stihl říct co jsem chtěl. A to: a zítra neusnul na filmovém semináři.
Včera byl v rámci filmového klubu Vsetín uspořádán seminář "Herci filmují" včetně projekce tří filmů. Seminář byl zajímavý, diskuse o budoucnosti Studenského FK byla rychlá :-)), tak něco k filmům.
Prvním filmem (ne, já se neudržím a hned na začátek musím říct, že se mi líbil nejvíc :)) byl snímek Pollock (r. Ed Harris) - životopisný film o kariéře malíře abstraktního expresionistického malíře Jacksona Pollocka. Psychologií hlavních postav a celkovým dojmem připomíná Pollock nedávnou Čistou Duši (jeden z mých nejoblíbenějších filmů). Fantastické scény, kdy maluje (či jinak vyrábí) fascinující obrazy, střídají scény z Pollockova života, který zrovna nejšťastnější nebyl - Jackson Pollock byl alkoholik. Více informací o Pollockovi všeobecně můžete získat na některých stránkách na netu. Náhodně The complete Jackson Pollock nebo Web Museum.
Druhý v pořadí byl film Indian Runner (česky Vyvrhel, r. Sean Penn) o dvou bratrech, jeden policista žijící spokojeným životem a druhý zhnusený světem, agresivní etc... Druhý bratr (mimochodem, měl zajímavé tetování na prstech levé ruky ;)) bojoval ve Vietnamu, což z něj udělalo člověka neschopného normálního života (pro fanoušky Pána Prstenů: hrál jej Viggo Mortensen :)). Podobnost s postavami z Remarquových románů asi není náhodná. Propracované dialogy, dokonalé scény, skvělá hudba (Summertime od Janis Joplin s doprovodem Jimmiho Hendrixe, uááá :)), přes zaměření na postavu zhnusenou životem je filmu cítit radost ze života. Filmový zážitek parádní, doporučuju k shlédnutí.
Jako třetí projekce byl vybrán film V ložnici (r. Todd Field), o rodičích, kteří se vyrovnávají se ztrátou syna, přičemž synův vrah je na svobodě. Tento film se mi narozdíl od dvou předchozích absolutně nelíbil (asi jsem zabedněný, ale fakt vůbec). Situace, která nastane na začátku filmu je absolutně neřešitelná a bezvýchodná. Všechny scény jsou vyloženě negativní. Z toho nejde ani deprese, ani smutek, prostě jen šílená bezmoc. Na šíleně velké ploše stotřiceti minut jsou scény, které vyznívají do ztracena. Dvě scény, kde někdo zemře jsou tak nečekaně brutální a naturalistické, až to bylo odporné. Tohle mi do psychologického filmu tohoto ražení nesedlo. Pokud by chtěl někdo srovnávat s něčím jiným - ve vojenských filmech jde o děsivost války, v martial-arts filmech o estetickou stránku, ale tohle není nic takového. Ještě jednou opakuju, že asi nejsem na dostatečné úrovni pro pochopení (prostě zabedněný), ale můj názor je "fuj".
Thanx: FK Vsetín za akci a zážitek :: okolí za úžasné buchty & čaj & sušenky & tyčinky etc. :: Zuttovu otci za přímo "seriálový zážitek" (kdo neviděl nepochopí) :: Rysčinému otci za odvoz :) :: a mému tatíkovi za sérii zábavných SMS :).
"A tohle bylo naposledy co ses vrátil o hodinu pozděj než jsi řekl! A dneska žádná noc s Andělem!" - po příchodu domů byla vskutku legrace. Z Armageddonu jsem viděl památnou hlášku "Americké součástky, ruské součástky, všechno je to z Taiwanu", což mi bohatě stačilo :).
Nemůžu zapomenout na včerejší počasí. Minulý rok, 1. listopadu, jsme sjížděli na Pálavách Bečvu - a byl to jediný slunečný den v okruhu snad dvou měsíců - včera, 1. listopadu, bylo venku 15°C, fantastické. Nechápu to. Dneska už je zase kosa a prší, typische duschitschkove Wetter...
Poslední věcí, která se mi dnes snad podaří, je změna designu stránek. Hlavním důvodem pro změnu je odstranění vstupní stránky s reklamou - tudíž přesunutí reklamy přímo semhle. Mimochodem - ten proužek pod logem je přebarvený kousek obrazu od Jacksona Pollocka :-). Pokud se vám nový design líbí (nebo taky nelíbí) a něco někde nefunguje tak jak má, jsou tu komentáře.
Vidím, že už nad tímto textem o zdánlivé nedosažitelnosti hbitosti hrocha usínáte, tak raděj končím. Mějte se krásně. (to vás ani takovýhle nesmysl nerozhodí? ;))
Import komentářů ze starší verze webu
.. | Endlife | mail (4. 11. 2003, v 21:18)
Co se týče urážení, ne, neurazí mě to, jsem naopak rád, že se konečně diskutuje :) od toho tady ty komentáře jsou, ne?
1) Pollock - já si myslím, že dílo nějakého umělce se chápe výrazně líp, když člověk zná jeho osobnost. Tato osobnost se dá ale také většinou dobře vyčíst z děl, která vytvořil...
A když to tak vezmeš, ani nebyl tak moc nepochopený - v druhé polovině filmu už byl celkem slavný - ale byl nevyrovnaný a utápěl to v chlastu...
2) Je to možné, že už byl takový předtím, ale jak jsi řekl, to nebylo řečeno. Když na začátku filmu odjížděl tím vlakem pryč, tak bylo řečeno něco ve smyslu že se změnil. To že se nechtěl vrátit k rodičům by se dalo brát spíš jako nechuť se k čemukoliv vracet. Věta "Ja zajímavé, že tebe za něco pochválí a mě za to zavřou." Co se týče sebevraždy jeho otce, mohlo to být z různých důvodů... ale tady máš asi pravdu... o tomhle by se dalo diskutovat dlouho...
3) Viděl svou bezmoc - přesně tak, a taková bezmoc = situace bez řešení, jediné možné řešení je se s tím smířit. A jelikož by ten film pak neměl konec, tak ho prostě musel zabít. To, že pak ukázal, že není o nic lepší, takové poselství bylo už řečeno mnohokrát a líp. Prostě podle mě naprosto prázdný film...
Pollock | Ryska | (4. 11. 2003, v 22:50)
Souhlasím s Endlifem. K lepšímu pochopení díla je lepší znát osobnost umělce a naopak.
O velkém množství umělců by se dal natočit obdobný film, protože genialita jejich díla spočívá, že do toho dají kus sebe, mají potřebu vyříkat se ze svých problémů, pocitů, ale i radostí a právě čím pohnutější osud, psychická porucha, fyzické problémy,problémy s alkoholem, tím lepší díla. Samozřejmě to neplatí na všechny, ale našlo by se jich dost.
Mně se ten film hrozně líbil. Hlavně to byl první film, ve kterém bylo vidět, jak obrazy vznikají a ne že posadí herce před hotový obraz a do ruky mu vrazí štětec:)
Komentář | Zutt | (4. 11. 2003, v 15:46)
Když jsme u toho určitě tě neurazí když ti napíšu na ty filmy vlastní názor(třeba se jich tu pak objeví víc)No já bych to viděl tak,že u Polocka slo zejména o těžký život nepochopeného malíře a o potvrzení mé domněnky, že u úmělců je lepší si všímat jen úmění a radši o jejich osobnostech moc nezjišťovat.Platí to nejen u hudby:)))U Vyvrhela bych stebou nesouhlasil s rolí války neboť on byl už mimo před ní. Takoví lidé prostě jsou a je lepší je moc neprovokovat.
Někteří lidé když v sobě drží vztek na své okolí příliš dlouho a jeli jím soustavně ubližováno pak takhle dopadnou.Ostatně všimni si toho že se nechtěl vrátit k rodičům.(pravděpodobné trauma)A taky že se jeho otec zastřelil potom co si uvědomil že jeho dětství nebylo tak šťastné jak bylo na domácím videu předstíráno.Vím že se ti tomu asi moc nechce věřit ale otohle přesně Pennovi šlo Vždyť nám toho o minulosti obou hrdinů zas tak moc neprozradil.
A vložnici šlo o trauma rodiče jenž viíděl svou bezmoc a byl zžírán vztekem že za vraždu jeho jedíného dítětě by mohl vrach dostat jen pět let.Jeho postup však odsuzuji tím že se uchýlil k vraždě ukázal že není o nic lepší.Bylo by zajímavé kdyby tam potom ukázali jak se situace měla dál ,myslím reakci vrahovo rodičů.Celí film byl navíc okořeněný o to že to vypadalo že se ho chce jen zbavit. A teď mě napadá všimli jste si zajímavé funkce rádce indianskeho stopaře? Když odjížděl se odvrátil,když se vracel se usmál a když ujížděl tak ho zkusil eště naposled zastavit:))))