Zápisek ze dne 3. října 2003

Včerejší výstava se mi natolik zalíbila, že jsem tam dneska ve výtvarce dotáhl celou naši vývarnou polovičku (myšleno jako půlku třídy - tj. ti co mají výtvarku - to kdybyste náhodou nechápali (což je docela možné - ale tímto nevyjadřuji nízké sebevědomí, jinak bych už dávno nic nepsal ;))) - praporky s prosbami už vlají a dokonce je na nich celkem vidět, cože jsem to tam vlastně nakreslil - to se mi líbí. Zapsal jsem se podruhé do návštěvní knihy s tím, že to stojí za dvě návštěvy...

Jal jsem se napsat mé oblíbené bloggerce Arsinoe, a teďka se děsím toho, že sem přiběhne, uvidí, že včera jsem napsal Darkmasterovi a pak to schytám, že obepisuju všechny bloggery - ale tohle je čistě shoda náhod. Ale stejně se bojím, že to schytám a budu v české bdeníčkové komunitě (ech, nemám rád nazývání lidí komunitou, je to divné slovo) uzemněn jako smutně vyhlížející kulový blesk (což mi sice neublíží, protože mých pět věrných čtenářů mi to doufám neodtrhne, ale stejně, jsem citlivý člověk).

Hm, až na to, že jsem dneska skoro všechny fotky rozmazal, tak jsou velice pěkné (alespoň mě se moc líbí), když jsem přicházel domů, začalo pršet, ale jinak bylo celý den krásně. Stejně jsem ale chytil nějakou podivnou smutnou náladu, vítr tahá listy po chodnících, lidé se rozhlížejí, čekají na autobus a třesou se zimou, z kanálů se po ránu kouří, po probuzení je za okny mlha a sluníčko svítí přes holé větve stromů a prach se víří v jeho paprscích, a člověk prostě... prostě už toho víc nenapíšu, protože nemůžu...