Zápisek ze dne 4. prosince 2004

Tak jsem si minule nadehnal pár dní, abych je zase ztratil (myšleno čistě co se týče psaní), tentokrát jsem si dal vydatnou pauzu. Mno, nemám moc, co bych na úvod řekl & chci toho napsat hodně, ikdyž zatím nevím, co to všechno bude :). Ale týden je pryč, takže je o čem psát..

Čtvrtek, odpoledne jsem věnoval tvorbě pfky.. nejdřív dvě hodinky na výrobu, pak další dvě na tisk. Původně jsem chtěl pořádný tisk v nějaké solidní tiskárně ve městě, ale když jsem se k tomu dostal dne před odevzdáním výsledku, nebylo už času na nějaké vychytávání.. Tak jsem potiskl několik papírů a vyzkoušel všechny různé kombinace papírů a kvality tisku (zjištění jako, že na střední kvalitu je tisk kontrastnější apod.), co jsem nakonec vytvořil můžete vidět na obrázku :)

V pátek jsem se snažil pracovat a v sobotu neděli pracoval. Na valašsku. Minule jsem napsal odkaz blbě, takže pokud jste se tam nedostali, dostanete se tam teďka.. Zprovoznil jsem místní fórum, dodělal prezentace firem, dotáhl některé sekce adminu.. a víkend byl pryč. V pátek a v sobotu jsem po půlce zkoukl podruhé Cestu do fantasie - byl jsem tak ospalý, že jsem to nezvládl celé najednou.. Mno, taky byly vždycky pomalu dvě ráno, ehm ;).

A tenhle týden…

Dalších 24 hodin pauza.. Rozloučil jsem se s lidma na icq s tím, že je mi smutno & jdu psát. Vzpomenout na celý týden, znovu si všechno promitnout..

Někdy přes víkend jsem vlastně ještě pokecal s junem, po dlouhé době.. o všem možném, webovkách, taky mi dělal chutě na half life 2.. který si zahraju kdovíkdy (výhledově budu mít možnost až bude noťas, ale kdy najdu čas a dostatečnou chuť uvalit dva litry za hru (no, hl2 prostě pirátit nebudu, mějte si mě za co chcete)).. Ale to by asi od víkendu bylo opravdu všechno.

Pondělí, pokračuju v práci. Tělocvik ve škole odpadá, nahazuju další a další věci, doma poté taky. Zase celé odpoledne hotové & kromě toho? Ani nevím, čeština mě ani nezvládla nějak naštvat, jako minulá dvě pondělí, chemii si ani nepamatuju. Snad jenom, že jsme se domlouvali na nějaké písemce? Asi.. Jinak asi nic.. Večer pak ještě dojíždím práci & rozdělávám plakát na koncert našeho školního sboru, ale stíhám jenom koncept. Každopádně koncept je druhý den ve škole odsouhlasený, tak ho večer v úterý dodělávám. Mezitím je ale ještě škola, asi nic moc zajímavého, nějak mi z tohoto týdne mizí vzpomínky. Vím, že co se týče neděle a dnů před ní, toho moc k napsání nebylo. Ale týden už byl celkem zajímavější, tak nevím.. Škola končí seminářem z angličtiny, kde je nám promítnut instruktážní film o krásách valašska, teda, ani nevím, v jak úžasné oblasti vlastně bydlím.

Jo. vlastně mě napadá ještě jedna věc ke škole. v úterý mi nesebrala čeština a fyzika psychickou energii. a proč? jsem byl konzultovat plakát, tak jsem došel na češtinu deset minut po zvonění. a pak jsem byl pro změnu kopírovat na kopírce,která nějak blbnula, tak jsem došel na fyziku o deset minut pozděj. pohoda jazz..

Po semináři následuje filmák. Úterý jsem měl brutálně přesně rozplánované, ale nakonec jedna pracovní schůzka odpadla a film ve filmáku byl namísto 117 minut dlouhý minut 197, což bylo mírně šokující, ale druhá schůzka byla pružná, takže pohoda. Filmem ve filmáku byl Schindler’s list, Spielbergův opus o druhé světové.. docela jsem se děsil, pianista mě zlikvidoval na několik dnů.. ale tohle mi přišlo lidštější, sledovatelnější.. bylo tam zobrazené prakticky to samé, možná ještě děsivější věci, ale pianista mě nenechal ani vydechnout, každou vteřinu jsem se děsil, že se může stát cokoliv.. Schindler’s list byl o dost pomalejší & jeho tempo možná způsobilo, že byl o něco vstřebatelnější.. aspoň pro mě.. každopádně tím nijak nesnižuju působivost snímku.. eh..

Po pracovní schůzce jsem vyletěl k nádraží, ale pak mi došlo, že běžím na autobus 18:35 a ono už je něco před 19:35.. a v sedm jezdí přece autobus v 19:20.. tak jsem zpomalil, v klidu došel na nádru a.. on tam stál autobus, 19:35.. divné, proč mám pak zafixované, že jezdí 19:20? zavřel dveře, rozsvítil světla, rozjel se a po dvaceti metrech mi přibrzdil.. díky, dostal jsem se domů o hodinu dřív, než jsem doufal..

Doma jsem něco málo udělal a pak se vrhl na plakát, kde jsem všechno písmo vyrobil znova.. A ve středu ráno jsem byl pochválen, takže pohodka.. Středa.. odpadla nám poslední hodina, jinak se toho o škole asi moc říci nedá, nic mě nenapadá. ikdyž vlastně jo. proslov páně profesora Metelky. který byl zběsile dlouhý, plynulý & docela podrobný. po delší přemýšlení můžu souhlasit s názorem, že s námi mluvil o obecných faktech, které jsou nám vlastně dost jasné, tedy jako s dětmi, ale: jaká otázka, taková odpověď. takže nebudu psát, kdo se ptal :). otázka byla, proč se vlastně učíme chemii na gymplu tak do hloubky, čímž stejný tazatel vyprovokoval už minulý rok nikamnevedoucí diskusi v biologii (samozřejmě se tehdy ptal na tu biolu, nikoliv chemii)..

odpadla nám osmá hodina, tak se jelo domů o hodinu dřív, ah, a co doma? mail od místního vedoucího filmáku, který vyzněl vcelku optimisticky - ptal jsem se, jestli se nebude v kině promítat film Nebe nad Berlínem, který teďka koluje po kinem v rámci přehlídky 8 a ¹⁄₂ (které se naše kino neúčastní), někdy během příštího roku, a je docela možné, že se tu během příštího roku objeví..

při cestě ze školy jsme zašli na skautské středisko a po cestě zpátky jsem přelezl ulici mimo přechod, což by nebylo nic neobvyklého. ale doma jsem si pak pustil rammsteiny. což by taky nebylo nic neobvyklého.. začal hrát track Bóse (Zlý), který jsem už slyšel tolikrát..

Ich werd bei rot über die Straße gehen,
besonders wenn es kleine Kinder sehen.

//přes cestu půjdu na červenou,
zvlášť když to děti vidět budou.

tenhle kousek textu mě naprosto sejmul, tak jsem se rozhodl, že budu chodit po přechodě :). Nehci být blbým příkladem, už jenom proto.

V sedm večer jsem se vydal do města na náboženství, Pavla byla na výstavě batik v Pohodě, po cestě na mě začal řvát jakýsi nácek, ať mu nezavazím v cestě, pak už jenom řval v němčině, byl jsem vděčný, že brzy přišla odbočka, kam jsem odbočil & tento podivný chlápek pokračoval, s občasným máváním pravicí, v chůzi za nosem. měl tak metr pětasedmdesát, ale docela jsem se vyděsil. Pak jsem chvíli počkal, mrkajíce okem kolem, Pavla přišla ze zálohy, z obchodu :). Vyšli jsme v dešti a slušném větru na horní město & hodina byla pohodová.. bavili jsme se o charitě ve všech formách. Po hodině je ještě čas, než přijedou autobusy, tak jsme nemrzli venku & zašli na kofolu & povídali o všem možném.. i nemožném.. skvělý večer, & tady visí na jen pár řádcích, takže tady asi chybí to kouzlo momentu, ale nemám potřebu ho tentokrát cpát do počítače :). když Pavlu odvezl housacar (autobus, housa je firma, který tu provozuje několik autobusů), poseděl jsem ještě dvacet minut na nádraží, vybavoval si všechno kolem, sledoval vlakové nádraží a světla aut na nadjezdu & přemýšlel, pak přijel bus i pro mě..

čtvrtek.. ve středu večer jsem se vybodl na práci, protože ve čtvrtek odpadla první hodina. čeština, takže o často mě z rovnováhy vyvádějící hodinu méně & o trochu času víc. vstal jsem si o něco dřív, nachystal věci do školy, posnídal a po odjezdu všech ostatních jsem měl čas na dodělání druhého plakátu na další koncert sboru, což jsem zvládl & do školy vyjel o půlhodinu pozděj, pět minut před třičtvrtě na osm.

ve škole nebyl skoro nikdo až na uhra, kterému věčně vibroval mobil nebo vytáčel (typické vytáčení mobilů siemens vytáčející v tichémístnosti široké okolí) & asociální střiťa, který byl až meditativně ponořen do četby a agresivně reagoval na vyrušení svého klidu mluvením (zajímavé, že uhrovi ten mobil toleroval), takže když došla Pavla, po chvíli jsem oba odpadli z tiché třídy ;). v knihovně jsem pak našel bukowského sbírku básní „láska je pes“, kterou napsal někdy dřív (respektive básně, které napsal někdy dřív, samo že nepsal celou sbírku s úmyslem vydat to jako sbírku), ale docela mě zklamala, mám raděj jeho styl z věcí jako poštovní úřad nebo posledních sbírek (kam zmizela ta roztomilá rozesmátá holka v květovaných šatech nebo Někdy jste tak sami, až to dává smysl), tady je na mě až příliš mnoho úchyláren (mno, při zběžném čtení jsem zatím narazil na tři věci, které mě celkem zaujaly..).. mno, kvůli tomu mají všichni bukowského rádi, tak jsem možná mimoň ;).

štvrtečná škola už pak odsýpala jako obvykle, každopádně mít čtyři hodiny, z nichž jedna je suplovaná a ještě jít na devět, to je už prostě rozežranost :). a v pondělí zase, ale to už těch hodin bude kapánek víc. chemie, biola, němčina, fyzika.. všechno, domů v 13.25. být tak brzy doma, hurá, konečně že bych se vrhl na práci? ale chytám divnou náladu s mírnou nervozitou z večera. tak zahraju pár freecellů, pustím si rammsteiny & jdu spát, zase jsem pár dní spal čtyři hodiny.. ze spaní odpoledne mě dřív bolívala hlava, ale to už není delší dobu pravda, pomalu se pro mě stává nutností.. jo, nešel jsem do bazénu & tentokrát to bylo povinné - místo tělocviku - a druhý den se dovzídám, že tam byli ze třídy 2, slovy DVA, kluci.. obyčejně nás tam bývá tak pět, šest, i víc ;) slušné.

a proč jsem byl nervní z večera? přiblížilo se vyhlášení literární soutěže talent ze šuplíku, kam jsem poslal nějaké ty textíky.. s chutí do knihovny, hlavně klídek. vyrážím busem ze strojení stromečku na adventní koncert (viz níže, na všechno přijde), po příchodu do knihovny už tam pár lidí je. tak tři, když nepočítám fotografa a pár kolem organizace se pohybujících lidí :). tak si beru místo & sál se postupně plní. nejdřív si říkám, že je divné, že je to tam samý exot (snad čtyři lidé mužského pohlaví, kteří měli kratší vlasy než já, z toho jeden fotograf a dva členové poroty :)), ale pak si uvědomuju, že tam celkem zapadnu. atmosféra je pohodová & uvolněná, zvlášť když porota začne dělat veselosti v rámci úvodu :)

pak přichází vyhlášení, při kterém chytám tepovou frekvenci 150 ;). poroa před vyhlášením poznamenala, že v poezii jsou provní tři místa dobrá & pak už to je slabší, v próze bylo řečeno, že je první místo a za ním propast :). takže jakožto poeta (ehm, takhle to o sobě napsat.. zní mi to blbě.. prostě jsem poslal nějaké básničky) jsem měl větší šanci umístit se v té silnější části :). která se ale neustále snižovala, třetí místo, nic.. druhé místo, michaela petřkovská, jejíž věc, kterou jsem četl, se mi dost líbila. takže nic. & pak první místo.. šok, vstávám, dostávám tři knížky & papír, potřesení rukou, uff, silný emoční prožitek :). mno, když se chystám k odchodu, tak „ještě neodcházejte“ a chytám ještě „nadějný talent“, huff, s pěti knížkami, dvěma papíry a sborníkem prací je už docela obtížné potřást si se dvěma lidmi rukou :-)

pak je vyhlášení prózy, autorské čtení, ua. já a autorské čtení. prohlašuju, že jsem nesmělý, což doufám nevyznělo nějak divně ;), a přečtu nejkratší věc, která se mi dostala do sborníku. uff, čtení svých věcí, nevím.. přijde mi, že jsou spíš ke čtení v hlavě nebo čtení někým jiným (některé věci se určitým způsobem vázání slov řádků při mluvené řeči ořezávají o možné významy, což mi jako psavci docela vadí, apod.). čtení prvního místa v próze je dost kvalitní a dlouhé, wow. z přátelské společnosti mizím chvíli po ukončení, abych stihl autobus (mít jistotu, že bych tam mohl zkysnout ještě hodinu, tak bych asi zůstal, ale s vidinou třeba 45 minut čekání na nádru se mi chtělo stihnout ten první bus). řidič autobusu se nediví že táhnu tolik knížek, jen se podiví nad mými vlasy :). pokdu chcete vidět můj výběr textů do soutěže, tak stahujte..

doma docela dost dobře šokuju rodiče. odešel jsem s tím, že mířím na nějakou besedu do knihovny. ale pak mě napadá, že jsem ty knížky měl raděj pronést pod bundou. doma nejsem rád středem pozornosti. obzvlášť když to pak maminka řekne všem okolo, ech.. nevím proč, ale prostě ne. knížky jsou super, všechny básně od Nerudy (ke kterým bych se jinak nedostal & jsou šokujícně dobré, konečně člověk zjistí, proč se to ve škole učíme), Máchy (aaa, yeehaw), knížka od Zeyera (který teda nevím, jestli mě zaujme, ve škole mi přišel takový divný, pak nějaký docela divný výběr s úchylným názvem Erotomanie (od českých klasiků, takže klídek :)) & nakonec teoretickou věc o tvůrčím psaní. paráda, lehnout si na záda..

čtvrtek je pryč, pátek.. ve škole zase nic (až na nabídku, že uher půjde pomoc na stužkovák když s ním p. zástupce ředitele Vychopeň zajde na pivo a následný zpětný dotaz, kolik že má uher let :)), doma chvilka pobíhání, pak pro kameru & s chutí na koncert. Adventní koncert charity, celkem už tradiční akce, tentokrát s megastromečkem (tak čtyři metříky), pěkný koncert, natáčím, že mi skoro ruka upadá, Mara mě rozesmívá & Petra disciplinovaně kašle během potlesků :). Po koncertě (sem to teda vzal hopem, co), v diskusi likvidujeme pohoštění, pak odstarjujeme stromek (Mara hrdinsky chytá padající stromek :)), pak taťka rozváží domů, prostě si potřebuje jednou za rok užít trochu adrenalinu u Mary & testnout nové auto, jenom škoda, že ještě není sníh jako minulý rok, že ano ;). Nahoře se vesele točíme, pak točíme ještě do halenkova, domů.. a nechápu jak, ale jsem totálně exhausted, během dvaceti minut se doploužím do postele v pyžamu a dobrou noc, pápá.. fest ťuhýk.

sobota. nepříliš povzbudivý den. dopoledne hrabu listí před domem v keřících & po dobrém obědě se snažím dělat něco smysluplného, ale to se taky nějak zvlášť nedaří.. tak chvilku dělám aspoň nový design vzkazovníku pro ještěrky, kde snad aspoň trochu projevuju svou infantilitu :). poté zase nic, pak má sestra svátek, tak je navečer oslava, ale maminka ihned seznamuje rodinné okolí s tím, že jsem vyhrál literární soutěž v poezii, a doma opravdu nejsem rád středem pozornosti. prostě ne-e. takže většinu doby trávím na schodech s výhledem na cestu nebo nějak bavíce malé sestřenky. chjo.. a to je tak nějak všechno..

mno a pak mi začalo být na internetu nějak smutno, tak jsem začal psát, některé kousky tohoto týdne byly prostě úžasné.. některé míň, ale na to se teď můžu.. nemůžu, ale některé chvíle byly prostě úžasné a tím chci pro dnešek skončit. sorry za překlepy, ale jako téměř vždy se mi nechce těch 15 tisíc znaků kontrolovat ;). brou noc.

& mějte se krásně..