Zápisek ze dne 5. září 2003

Než se dostanu ke dni dnešnímu, musím samozřejmě nutně podrobně popsat průběh včerejška, dne tak významného, že v časovém horizontu několika dní (ne-li týdnů :)) není významějšího :) (nebo měsíců? ;)). Již ráno ve škole se ozývaly hlasy "dneska je čtvrtého, muhehehe", "dneska je čtvrtého, můj bože" nebo také "to bude masakr". Domů jsem se navrátil ve tři odpoledne, ve čtyři jsem se začal masivně chystat. Nejdříve jsem sehnal pořádný stroj na holení, poněvadž taťka zmizel do Schweizu, vzal s sebou hlící strojek a nechal mi doma jen pět let starý tupý Wilkinson Sword. Dědeček mi vypůjčil svůj hyper holící přístroj, sériově vyráběný podle stejného vzoru řekl bych tak od roku dvacet tři minulého století. Jediné, co mezitím prošlo vývojem je ostří čepelek, které bylo vskutku ostré (tudíž jsem se nemusel holit hodinu jak v pondělí s tím Wilkinsonem). Milý pan profesor biologie nás v první hodině laborek varoval, že když se řízneme do bříška prstu, tak to dost bolí. No a já musím zkusit všechno, tak jsem si málem uřezal palec ;). Krve jak z vola (možnost, že by to nemuselo být pouhé přirovnání chci předem vyloučit), prostě hrůza, co vše musím obětovat, abych vypadal k světu. Taky brada nepřišla zkrátka, ale to už patří k věci ;).

Oblekl jsem se do svého ultranového obleku a vyrazil jsem na Vsetín předem, kde jsem pak ještě u kámoše - kde už byla další oběť snahy o slušné vychování - zahrál několik šílených sjezdů v Tux Raceru (šílené sjezdové závodění tučňáků). Pokud ještě stále nejste v obraze, tak musím ujasnit, že jsme se poté vydali směrem k Domu kultury, kde se koná kurz tance a společenské výchovy. Hehe :). Před samotnými pokusy o tanec byl ještě drobný briefing, který byl vskutku zábavný:

• "Znáte ještě nějaká jiná slova než "nevím"?"
  "Nevím."
• "Co byste udělal, kdybych tady zakopla o Vaše nohy a nátáhla se tady?"
  "Rozesmál bych se." (kamarád má zkušenosti s buddhismem a tudíž ví, že musí být upřímný :)

Po přestávce jsme už čas nazrál - přišel čas na to podivné poskakování po parketách s klouzavou úpravou v botách s klouzavou úpravou, tudíž Lucka, má partnerka pocítila, co že si to vybrala za poleno :). Hned první tanec, waltz, jsem neznal z předtanečních, tudíž má jistota zmizela do krajin tolik vzdálených dunícímu sálu, až zmizela docela. Je zajímavé, jak velice rychle dokážu zapomenout kterou nohu jsem měl naposledy zvednutou. Poté je velice obtížné rozhodování, kterou nohu zvednout v následujícím kroce. A to se ještě sálem rozléhá nenápadné varování "Pozor na čtvrtý rozměr!" :). Jako druhá byla mazurka, což pro mě nebylo příliš náročné, protože se tam skoro nic nedělá (z pohledu partnera ;)). Prostě stačí držet ruce nahoře a je to. Hehe. Ty ruce se po chvíli odkrví a nepřekonatelný pocit, že se buď samovznítí nebo upadnou pomine :). No a to je všechno, co se nám podařilo provést.

Večer jsem přišel, značně překvapen tím, že nejsem nijak unavený, schroustal večeři a rozhodl se, že se ještě kouknu na php příručku, kterou mám zapůjčenou. Otevřel jsem příručku, náhle mi málem upadla hlava mezi stránky, tak jsem se raději okamžitě osprchoval a usnul jako dobře vykotlaný pařez. Vstávání bylo zato o něco težší. Zařazení ZSV (nejzábavnější předmět, teda alespoň pro pavouky sledující ze svých stropních úkrytů usinající třídu) jako první hodinu v pátek bylo prozíravým krokem, protože je zde dobrá možnost se dobře vyspat. Dnešní den, až na občasné návaly chuti spát a spát a spát proběhl celkem klidně. Celkem - jel jsem s dědečkem odvézt pár pytlů brambor na chatu a zasekly se tam dveře. Poprvé v životě jsem viděl vyrážení dveří beranidlem :). Dědeček chytl berserk, vzal fošnu a už to bylo. Dveře sice vypadají mírně pokrouceně, ale prý se to zatmelí. Teda fakt sranda. Tož a teď tady tak sedím, píšu a píšu a raděj už skončím, protože je toho nějak mnoho :).

Pokud si ještě vzpomínáte jak jsem zde mluvil o kámošovi, který napsal opravdu hodně velkou webovou aplikaci ("chodící rejsřík")(pokud si nevzpomínáte, tak buď nečtete pozorně / zabloudili jste na tuto stránku a zmateně čtete nesouvislé cosi co se vám vyskytlo na monitoru / je to s vámi špatné, ptejte se u pána v bílém obleku na Němce, co vám schovává po domě věci (vlastním jménem Alzheimer)) - link na tento program je www.shadownet.cz. Je to zavedený server, takže se tam určitě koukněte.