Zápisek ze dne 7. listopadu 2003

Jen tak jdu po chodbě, v jedné ruce kelímek s čajem (mimochodem velmi dobrým čajem) a v druhé CD přehrávač. Zastavím se, a chci položit čaj na skříňku. Problém je v tom, že kelímek se nachází v levé ruce a skříňka je napravo. Koordinaci mých křečovitý pohybů příliš neusnadňuje ani batoh na zádech....

Nakonec vše vyřešila sluchátka. Do kablíku ke sluchátkám se mi zamotala ruka, čímž pádem discman letěl velice rychlým pohybem na zem, kde se (opravoval jsem ho a zapomněl jsem jaksi zpátky zašroubovat nějakých pět šroubků) rozletěl na několikero kousků. V zoufalé snaze o zachycení letícího přehrávače kašlu na kelímek s čajem. Právě ve chvíli, kdy dopadla modrá krabička na CD na kachličky školní chodby, v levé ruce se mi převrátil kelímek s čajem. Všechen čaj z discmanu jsem pečlivě vylel a přehrávač se sušil ještě dvě hodiny ;). Kupodivu se tato příhoda na discmanu nijak nepodepsala - stále funguje tak v jednom z deseti případů :-)...

Včera v tanečních, kde jsme se učili jive a otočky v tangu a foxtrotu, jsem asi konečně pochopil o čem vůbec to podivné poskakování je :-). Protože se nám podařilo udělat asi třikrát správně otočku ve foxtrotu a bylo to fascinující :-). Uííáá (W. Saroyan), fakt síla.

Jen tak mimochodem, ví tu někdo čím se liší kravata a motýlek? Nemyslím tím teď ten tvar, to je dokonce i mně docela jasné. Ale spíš důvod, proč jsou na koloně kravaty nepřípustné - to nechápu, hmmm.

Jednoznačně hláška dne, profesorka výtvarné výchovy k Martinovi U.: "A co je tohle? Prasátko ve skleničce? Andělíček? Aha.", po které dokonce i Saša (mistr klamavého umění :-)) před Martinem musel smeknout :-).

Měl jsem příležitost si zahrát na mobilu Siemens zahrát Prince of Persia. Konečně nějaká pořádná nová hra :-).

Poslouchám Beatles | Eight days a week.