Zápisek ze dne 11. ledna 2005

Tak už tu mám jedenáctého a furt jsem si nezvykl psát 2005 místo 2004 při ukládání tohohle zápisku. Hmmm.. a co se děje, kromě mé místní časové nepřizpůsobivosti?

Minule jsem spotnul, že je válka hnus. A teďka probíráme v dějáku první světovou a je mi z toho špatně. Tak nějak to nechápu. Kvůli tomu, že se někomu nelíbí barvy na politické mapě světa musí umřít milion lidí.. Asi někdy přijde to, čemu všichni říkají "dospět" a já pochopím, proč to tak je, ale, upřímně řečeno, netěším se na to.

Pak ovšem taky nechápu, proč se o mě musí starat mamka, vydělávat mi na jídlo, proč se musím učit ve škole, proč musím chodit ven z domu, proč musím dělat prakticky cokoliv, když je pak výhledová možnost, že budu použit jako něco, co zaběhne do díry, vyskočí z díry, chytí kulku do hlavy a game over. takové něco by mohlo být klidně zavřené v kleci, párkrát denně vyběhnout ven, pak zase domů, hehe, efektivita stoupá..

Moc toho nechápu, je mi to jasné.

& jinak, kromě mých záchvatů nepraktické lidskosti? ehm ;-) mohl bych zase začít psát stylem "ráno jsem vstal v 6.34, snědl k snídani bagetu..", ty odstavce nahoře.. kdyby se něco moc dělo. jenže ono se toho moc nedělo. většinu posledních dnů jsem proseděl za šedou bednou. a až dneska začal pořádně makat, čemuž jsem rád, po delší době mě práce docela baví.

jinak.. dlouho jsem nepsal.. vzpomínám na minulou středu a zítra je zase středa, což je pozitivní fakt, mám středy rád :). štvrtok, kdy na bazéně cvičili eskymáci obraty, ehm, obrati eskymáky.. víte co myslím. veselé, pálavě věren zůstanu. pátek se nedělo asi nic, protože v hlavě mám prázdno, co se týče vzpomínek. Sobota/neděle na tom nejsou o mnoho lépe, veselé momenty i neveselé momenty. Jo, taky jsem dostal cédko (někdy minulý týden) raritních věcí od Radiohead, super.. smyčcová koncertní verze Treefingers mě dostala, a to není to.. celé cédéčko je prostě úžasné.

Pak neděle, venku je krásné jarní počasí, chci tak moooc jet někam na kole, ale oslava dědečkových narozenin se protáhla až do tří & pak už je jen malá chvíle, pak to vzdávám, padá tma, na filmák kašlu, protože je tam nějaký šílený horor se zombíkama (což by mě možná neodradilo, ale po přečtení recenze kolegy náhlovského (:)) mě veškerá síla se na to jít podívat zmizla pod kobercem, uh, nemám rád gore filmy). Klíčové slovo: 28 dní poté.

Pondělí, z počasí & z pondělí mám radost, přetrvává mi dodneška, s občasnými výkyvy mám prostě radost. Zvýšená hladina mé infantility sice štve občas mé okolí, ale.. aspoň je sranda :). Sice některé činnosti nestíhám jak bych chtěl & některé jsem už dneska podruhé nemohl provést, protože jsem si zapomněl podklady ve škole (tak děravou hlavu mám), ale mám radost.

And so it goes, včera odpoledne zase prakticky nic, to až dneska jsem urobil slušnou čáast práce. Taky plus. Ani jediná hra Freecellu, jupíí :). Celé odpoledne mi tu hraje Kryštof (Magnetické pole, nové album je na dnešek moc smutné) a to jsem ještě ani nenapsal nic o dopoledni. Ale taky toho o dnešku není moc co říci. Asi vskutku nic. Že by něco přeci jen? Nic, co by vás zajímalo (ehm, předpokládám, že když jste dočetli až sem, tak vás tento text zajímá ;-)) a týkalo se aspoň trochu mě, se asi nestalo.

Po cestě ze školy jsme dělali s Martinem špunt v autobuse (křečovitě jsem se držel držáku nahoře (stál vepředu na plošince u řidiče) a snažil se nevyletět předním oknem (taaak velkéé :)). Po východu z busu docela dlouhý rozhovor, veselý i neveselý, ale převážně veselý. Martin si vzpomněl na Shreka s tím, že se identifikuje svou osobností s Oslem. Což by mě sice nenapadlo, ale přemýšlel jsem, kdy jsem se naposledy identifikoval s nějakou literární postavou já. A první na co jsem si vzpomněl nebyla literární postava, ale jen člověk, o kterém jsem četl v kamarádčině blogu.

Právě jsem se z jejích stránek vrátil a už neexistují, ale stejně se mi neche psát její jméno, protože mě o to prosila. Kdy jsem se identifikoval s nějakou postavou z jejích zápisků? Když popisovala, proč se rozešla se svým klukem :-). Přesně jedna má vlastnost za druhou, jak na talíři. Docela veselé. A nějaké další identifikace s postavou? Teďka ani nevím.. hmm..

Mno, čím veselým tento spot zakončit? Jo, ještě jsem zapomněl dvě věci - nový wallpaper, který bude s vysokou pravděpodobností viset nad tímto odstavcem (kvalita obrázku je slabší, ale v jpg se mi nepodařilo dosáhnout slušné kvality ani při nejvyšším nastavení kvality :(() & také to, že jsem dneska dostal slohovku. S jednou opravenou chybou (čárka na konci vložené věty, aaa) a s "výborný" v kolonce kvalitfikace. A mám z toho trauma. Proč? Vždycky jsem míval u svých slohovek napsané něco jako "zajímavé", "poutavé", nebo aspoń okomentované nějaké použité spojení. Teďka prostě jen tyto dva záznamy červenou propiskou, jinak zhola nic. Trauma ;-).

Konec, mějte se krásně, užijte dnů & zase někdy..