Zápisek ze dne 13. září 2004

Dneska mám extrémní chuť napsat šíleně nechronologický text. Pokud vás předchozí věta vyděsila, raděj utečtě a vraťte se až zítra (myslím z podnebí, nikoliv z domova). K nechronologičnosti mě vede hlavně to, že popisovat čtyři dny v jednom blognutí pěkně popořádku by byla ještě větší nuda nežli obvykle. Hmm, dnešní ráno začalo hrozně. Mám teorii, že polovinu, možnáí i víc, dobrého pocitu po probuzení tvoří dobrý pocit při probuzení. Můžu spát třeba čtyři hodiny, ale když se dobře vzbudím, je mi skvěle. Večer jsem si tentokrát nenastavil budík, jako celý minulý týden (5:55), takže mě vzbudili rodičové. Na zahradě nám kopou vodovod & taťka se chtěl domluvit, jak budou kopáči postupovat (aby nám zlikvidovali co nejmenší procento naší pěkně osázené zahrady), což se mohlo protáhnout (a protáhlo), tak jsem jel do školy autobusem. A když mi při probuzení bylo oznámeno, že odjíždím za 15 minut, ať už pospíchám, byl to krajně nepříjemný pocit. Docela jsem se ho zbavoval ještě v těláku.

Jo, škola. Hodil jsem kamarádce cedko, které si nevzala včera, páč nepřišla do filmáku - áá, oslí můstek, teď se vrátím k neděli :). Neděle byla většinově pracovní, mírně depresivní & částečně zábavná. Dopoledne jsem byl na mši, to bylo ještě krásně. Vlastně krásně (nebo aspoň bez deště) bylo skoro celý den, což je v období poutě na halenkově dost neobvyklé - většinou je hnusně. Takže počasí skoro celý den výjimečné. Taťka se skoro celý den věnoval sestavování skříní v ségřiném pokoji (ségra je na dovolené v itálii s babičkou & dědečkem), což bylo chvílemi o nervy, ale celkově se to dalo. Montáž skříně jsem ocenil, protože stíní sluníčku, které mi ve večerních hodinách smaží - resp. smažívalo do monitoru. Odpoledne jsem kysl doma, chvílenmi jsem něco pomáhal taťkovi (podej kladívko!) & taky kam bych jel ven. Maximálně na tu pouť, ale i když jsem profi-křen, tak na double-křenění jsem náladu neměl :).

Při stmívání jsme ještě vykopli nějaké stromky na zahradě, aby je nezlikvidoval vodovodní bagr (viz výše) & následovalo tradiční opékání (klobásek či čeho). Byl jsem z vykopávání těch stromků značně propocený, tak jsem si hodil sprchu, hodil jsem do sebe klobásky & odjel do filmáku. A začalo pršet. Typický podzimní hnusný studený šedý nepříjemný nepřátelský smutný déšť. Mno, dojel jsem do města. Promítal se film Ten minutes older II: Cello - jde o to, že je nahozené téma „čas“ a osm režisérů k tomu natočí, co je zrovna napadne. A občas teda slušně psychonápady :). Několik příběhů mě nadchlo & jeden jsem totálně nepochopil (na pozadí měl komentář jak vystřižený z „byl jsem mladistvým intelektuálem“ & na popředí zběsile šílený příběh). Jeden byl ultrasmutný (přesto to byl jeden z těch, co mě nadchly) - cestující časem se vrací po x letech zpátky na zem. Následuje několik dost zvláštních dialogů (it’s broken - tohle byste museli vidět), pak se shledává se svým synem, který mezitím zestárl a vypadá to, že umírá. To setkání, ty pohledy, „tak dlouho jsem čekal..“ v dokonalém prostředí (pohled na velkoměsto, postava jde uprostřed širokého prázdného mostu..).. vrátil jsem se domů s plnou hlavou, chvilku koukal do netu & pak sepsal „reportáž“ z biologické výstavy. Pokud bude nálada, asi ji někdy postnu, zajímalo by mě, co na to řekne milý pan profesor :)

Teď můžu pokračovat v průběhu dneška - ve škole nic nového, akorát písemka z němčiny, za jedna. Jo, úspěch, teď se jenom udržet. Letos už opravdu chci vyznamenání. Jinak asi fakt nic, co by stálo za zvěčnění na těchle stránkách. Po škole běžím ještě pozjišťovat pár věcí na horní město do kostela, pak valím za mým bývalým profesorem grafiky, abych mu ukázal.. jo, teď by se hodil stručnější popis pátku :). Ve škole celkem nic (jako obvykle), spousta lidí chybí - ve městě je radiace (=městská akce Vsetínské Záření, které se účastní skauti) a navíc má soustředění sbor, což se u nás taky projevuje. Tím pádem byla odročená písemka z němčiny, které jsem se děsil & nakonec jsem se na ni nestihl pořádně učit ani přes víkend ;).

Po l’école přibalím pár lidí z okolí a valíme za mým bývalým profesorem grafiky (jo, proto jsem se vrátil k pátku :)), abych se s ním o pár věcech domluvil & nakonec taky na pokec :). Šlo se mnou několikero dalších lidí, což jsem při příchodu shrnul nějakou divnou větou jako „přibalila se na mě spousta lidí“, což teda asi vyznělo spíš jako by se na mě přibalili poněkud proti mé vůli.. Nevím, jeslti to tak vyznělo, ale přijde mi že jo & štve mě to. Moc nemyslím dopředu na to co říkám & pak to takhle dopadá. Možná vám to přijde jako blbost, štvát se s tím, ale už jsem holt asi blbý.. Ach jo..

Nicméně návštěva byla skvělá, akorát si furt nemůžu zvyknout na tykání ;). Ještě jsem si půjčil cédko discovery od daft punk, které má několikero skvělých míst (face to face; digital love; aerodynamic; harder, better, faster, stronger; tohle jsou songy, které mě berou úplně fest ;)). Tašky jsme si mezitím nechali ve škole & při návratu byla škola už (naštěstí jen) málem zavřená, škola se letos zatvárá nějak podezřele brzy.. Mno, v odpoledni se toho už mnoho neodehrálo, tak by se hodilo vrátiti se ke dnešku..

jo, šel jsem, abych mu ukázal technické řešení jedné drobnosti - chce tam mít menší animaci ve flashi, ale jelikož je to jenom animace obdélníků, naprogramoval jsem to v javascriptu. (btw jak se dá do proměnné v javascriptu natáhnout současná výška/šířka objektu, abych k tomu třeba mohl přičíst nějakou hodnotu?) Řešení se líbilo, což mě potěšilo, ale vystihl jsem to & propásl autobus domů o 6 minut. Nezbývalo než počkat na další. Začetl jsem se do reflexu, ale po chvíli došel modla (zakysl v antikvariátě) & pú, tak jsem aspoň celou dobu nečekal sám. Pohodka.

Ve čtyři doma, přehodil jsem oblečení a vyběhl na pole, dodělat práci ze soboty. Čímž pádem teď můžu popsat poslední ještě nepopsaný den :). Sabato byla mírně pracovní - ráno jsme s taťkou vyjeli na pole, taťka posekal jatelinu, na mě připadlo hrabání. Pak se posekly ještě bramborrové natě (toto byl původní cíl) & ty jsem taky pohrabal. Celkem solidní tři hodinky hrabání, na to mé programátorské ručičky zvyklé nejsou :). Nicméně, to by až tak nevadilo, kdyby taťka při odvozu první fůry jateliny nepíchl gumu u vlečky, čímž pádem jsme polovinu pole zase rozházeli, aby se to tam usušilo. Natě zůstaly v kupkách a odvezl jsem je na kompost až dneska.. Přes odpoledne byl taťka pryč, tak jsem dělal něco doma, večer pak programoval javascripty..

Na poli jsem teda dneska poodvážel kupky natí, na cestě zpátky ještě nabral trochu (káru) mírně poschlé popršené jateliny.. Taťku to docela potěšilo.. Tak. A je to. Teď už bych měl delší dobu makat na compu, takže mě omluvte, jdu pracovat :).

Mějte se krásně..