Zápisek ze dne 14. září 2003

Melancholická neděle - hledím do stropu, poslouchám chillout a přemýšlím - celý týden byl celkem parádní. Sestra v noci odjela do Itálie (btw: stávka úspěšná - můžu se dívat na Anděla - včera (nebo spíš dneska) byl ve Velké noční hudbě úžasný videoklip Radiohead a příště bude koncert!! se tak moc těším) - večer přijeli teta se strýcem a přivezli mi dvě zajímavé koule, které jsou vyrobené z kdovíčeho a prý jsou to prvky staré čínské medicíny - se to chytne do ruky a prohazuje všelijak dokolečka - proti ztuhnutí - navíc to má parádní zvonivý zvook - to je zase na zlepšení paměti - prostě úplně na všechno :). Úplně se mi to líbí :). Si s tím hraju furt a ještě mi ruka neupadla ;).

Koukání do stropu je velice divná činnost, nicméně ještě nemám přílišnou depresi, protože mě uprostřed napadlo, že bych se mohl naučit deutsch a zjistil jsem, že učebnice leží ve škole :( - což mě tak naštvalo, že deprese šla bokem - vzhledem k zítřejší písemce ze čtyř lekcí je to přímo humus :(.

Teď jsem si vzpomněl, že jsem ve škole (přesněji v HUTNÝCH hodinách matematiky) vymyslel nový způsob zapisování slov - Ňú ejč řeč - spočívá to v tom, že se x nečte jako [iks] nebo [ks], ale jen [ik], což přispívá k rychlejšímu psaní a je to prostě všeobecně super (prostě je). Jednoduché příklady:
a) xona [ikona]
b) y=cos x [ypsilon rovná se cosik]
- jen doufám, že mi to bude uznáno jako správná interpretace :).