Zápisek ze dne 15. října 2004

V průběhu posledních dvacetičtyř hodin jsem si vzpomněl na spoustu témat, o kterých bych se rád rozepsal & naprostou většinu z nich jsem zase zapomněl. Ale nerad bych zase upadl do dlouhého se odmlčení jako se mi to stalo od začátku školního roku několikrát, tak napíšu aspoň něco málo. Dnešek byl veskrze standartní den, několik vět jako „ty seš fakt mimo“, to mě už nemůže rozhodit. Kdysi bych řekl, že jsem mimo a že si na tom zakládám, ale teďka mě tahle odpověď ani v první chvíli nenapadá. Jo, to je ten podzim. Úsměv. Ve škole klid, písemku z angličtiny jsem zkopal & už jsem se bál dvojky, ale nakonec mě minula o půlbod. Haluz. Němčina, do které jsem se ani neučil (ne, že bych na to kašlal, ale začínám být až přehnaně sebejistý (vzhledem k mým známkám - 1,4,1,3,1,2,1 - je slovo přehnaně na místě.. ale kdybych si udržel současnou tendenci, tak by mi to vyhovovalo :) výš než k jedničce se už stejně dostat nemůžu ;)) & učivo mi přijde triviální.. Jak jsem kdysi nesnášel tenhle jazyk..

Jinak po škole jsme s Kaorem ještě chvíli nahazovali fotky do stránek divadla, které už brzy (snad) budou veřejně vypublikovatelné & prudili profesory, jelikož jsme dělali ve sborovně na compu & ti z toho byli docela v šoku. Kdyby ještě viděli, jak jsem nejdřív vytáhl z tašky podložku pod myš a nakonec i myš, neskončilo by to jenom šokem ;). Po cestě ze školy k Pengovi (Kaorův bratranec) jsme se zastavili u mého bývalého profesora grafiky, pokecali o jeho webu & trochu o věcech kolem & taky mi poradil, kde koupit časopis Blok. A mám ho doma, bomba..

& dál? U Penga jsme zahráli vice city, kde jsme se soustředili především na poslech místního diskusního rádia VCPR (kteréžto jsem já ještě moc neslyšel). Ovšem nejlepší na GTA jsou scénky, které se ve hře vyskytnou. Kaoru jel na motorce, poslouchal rádio a zrovna ve chvíli kdy tam říkali „treat people like you wanna be treated“ někoho sejmul samopalem.. Hm, trochu brutální humor, ovšem u GTA to člověku ani nepřijde.

Ale co bylo to jediné zbyvší téma, které se mi udrželo v paměti? Alzheimer. V souvislosti s Pomerančovým dnem, mezinárodním dnem Alzheimrovy nemoci, se u nás ve třídě vyskytl lístek s příznaky, které ukazují na výskyt této nemoci. A když jsem si tento kousek papíru oranžové barvy přečetl, zjistil jsem, že splňuji osm z deseti podmínek, devátou tak částečně, ale to je něco jako „najednou nevím kde jsem“, což se dá vzhledem k mému spánkovému režimu svést na jiné okolnosti :) Ale ty zbývající docela vystihují co dělám - zapomínám naprosto normální slova, jsem náladový etc. Ovšem! Do doby, než jsem přečetl tento leták jsem byl v pohodě a teď začínám při psaní zaměňovat d a t, b a p, což se mi nikdy nestávalo. Prostě blbnu & vnímám to. Psycho, ale třeba je to jenom přechodné ;). Každopádně po přečtení pmerančového lístku mělo tento pocit víc lidí, tak to snad nebude tak špatné :).

Game over, pro dnešek končím, abych měl co psát zítra (snad si na něco vzpomenu - zítra jsem chtěl jet na cross country závod horských kol, ale nakonec to krachlo ze všech stran, tak budu asi zase lozit po stromech, z čehož poutavou reportáž sepsat nezmáknu :)), zatím se mějte krásně..