Zápisek ze dne 16. ledna 2005

guten abend, liebe freunde. tak jsem si řekl, že si něco napíšu, abych si trochu vylepšil náladu. víkend, zvláště sobota byl totiž obzvláště.. řekl bych smutný. chytám něco na způsob agorafobie z netu, který je prázdný, není kam jít, jen sedím a snažím se něco dělat. net je vlastně něco jako prostor & je pěkná kravina mít kancl na náměstí. což ovšem není důvod pro smutnost, tak max pro otrávenost.

smutno je mi po lidech a ani několik lidí objevivších se na icq během dne, se kterými jsem zapředl 30% rozhovor (70% neverbální části chybí) mě nějak nedostalo ven, akorát večerní chvilková session s charlotte mi trochu pomohla dostat se ven, za což dík, nicméně jsem pak už nestihl cokoliv napsat..

je mi smutno, proto se chci vrátit zpátky, najít něco zpátky, abych něco napsal a taky si vzpomenout na věci, které sem nenapíšu [mezi řádky].. tak, kde začít..

čtvrtek ráno, dojíždíme ke škole o něco dřív & je šílená zima & přes noc napadly odhadem tak dva cenťáky sněhu. Dva. Nicméně na chodníku se drží, přichází uher, první pokus o sněhovou kouli končí úspěchem, sníh lepí, jen je třeba ho poshrnovat :). Pak přichází mara, nejdřív zahajuji frontální útok na maru, pak se hodí kooperace a silný útok na sestru a uhra, kteří pasivně přihlížejí naší dětinské zábavě :). pak ještě došla blanka, nějaké pokusy o sněhové koule tam byly, ale za chvíli už přišel maestro školník & otevřel dveře & nikdo další nestihl přijít, škoda ;)

Znám jenom realitu snovou, jsme zavraždění dobou.. kryštoff

kdybych tak měl takovou chuť něco napsat, jako ve čtvrtek, kdy jsem si pamatoval ještě spoustu věcí, které se toho dne staly.. teďka jen sedím a přemýšlím, o čem byl vlastně celý ten den.. ráno jsem koupil reflex a magazín fotografie, reflex mě potěšil rozhovorem s kaiserem, mým asi nejoblíbenějším českým hercem & magazín fotografie se vyvinul z odporně vypadajícího časáku v docela hezké periodikum.. asi ho začnu kupovat častěj..

poslouchám karaoke-tundra: odessa & lampy na chodníku se začínají ohýbat. přemýšlím o tom, že bych neměl tolik přemyšlovat, jako už jsem přemýšlel mnohokrát. škoda, že vždycky, když dospěju k nějakému cíli, mám ještě dost času na přemýšlení, abych ho zavrhl. psaní je roubování planých slov, jak kdosi někde řekl, což jsem nedávno někde četl & nevím kdo to byl, nicméně v mém případě už zaše píšu odstavec slov, která jsou planá, snad na ně brzy něco naroubuju. usmívám se do monitoru.

dneska snad taky přepíšu věci do podvědomí. čtvrtek běží, chemie, v english píšeme.. nebo vlastně nepíšeme, to až v pátek. ale to je dost dobře jedno ;). mé vysvědčení bude tentokrát krajně podivné. začal jsem se trochu učit, takže nakonec budu mít asi dobré známky z předmětů, kam se učím & z těch, které mi jdou bez větších problémů (matika, fyzika) vyleze něco ošklivého.. pročež na toto vysvědčení víceméně kašlu, na konci roku CHCI mít vyznamenání ;)

plavání, sranda. plaváčci zase zase zkoušejí utopit, ani tentokrát se to nikomu nepodařilo ;). hurá domů.. co bylo pak, to nevím, a je to asi jedno, protože co by už mohlo být doma ;)

pátek.. nějak se mi slévá v jeden velký.. flek.. teda aspoň škola. uvědomuju si oběd, kam jsem přišel pozdě, snědl šáteček & pak zase pozdě odešel.. proč pozdě? a taky nemusíte vědět všechno. ve středu jsem zjistil, že na pátečním koncertu filharmonie (janáčkovy) v kulturáku má být gerschwin & bernstein, což jsou argumenty proč jít a koupit lístky. tudíž jsem se (i se sestrou) připojil k rodičům, kteří si lístky koupili už delší dobu předem. tudíž tedy nakonec neseděli v poslední řadě jako já ;-). nakonec ale nebylo v mé řadě očekávané echo (kulturák má mizernou akustiku) & koncert byl převelmi příjemný.

už jen slyšet summertime, skladbu, která mě dostane vždycky, zvlášť naživo. a u některých věcí mě dost štval dirigent (mimochodem docela zběsilý maník - celý v bílém (i boty) plešoun, dělající koniny), protože to byl jediný člověk v sále, který mohl pařit před kapelou :).

pátek skončil pěkně, přišel víkend & najednou není o čem moc psát.. venku už nesněží, je mi smutno, poslouchám radiohead, sobota strávená téměř fulltime nad třemi odpornými chybami v kódu chatu na valašsko mě demotivovala v jakékoli smysluplné činnosti.. trochu jsme dneska zalyžovali, ale na svahu, který je plochý.. & jinak.. kašlu na to, jdu naházet něco do podvědomí..

mějte se pěkně..