Zápisek ze dne 17. března 2004

Tak včera jsem si vydělal první věc pomocí webových stránek, a to pět balíků A4 papírů a dva kroužkové bloky.. Pocítil jsem tíhu výplaty, protože táhnout do školy (nakonec jsem došel navíc ještě asi o 15 minut pozděj do hodiny) a pak domů jedenáctikilový balík a ještě plnou tašku je docela o život.. Ale všeobecně mě to celkem potěšilo.. Včera se stalo takové množství věcí, o kterých jsem před včerejším spánkem chtěl napsat a dneska si skoro nic nepamatuju.. ach jo.. nekonečné střídání přestávek & hodin..

Jo, teď mě napadá, co včera bylo nového. Jo, venku je jaro. Bez svetru se dá vylézt ven (a s pořádným balíkem papíru se i zpotit). Měl bych teď číst Balzaca, protože jsem se do něho začetl až pozdě a zítra píšem písemku.. A já se tady flákám.. Snad to nějak dám přes noc, ikdyž se mi chce dneska celý den spát.. Reálně jsem se bál filmového klubu, ale nakonec tam byl a) tak depresivní film b) televizní štáb, který dělal reportáž o minifestivalu slovenského filmu, který začal touto projekcí.. Kameraman nám svítil kamerou do očí & na plátno, docela fuj..

Dneska bylo taky pěkně & dostal jsem kapesné, tak jsem ho pohotově utratil za dvě knížky ze seznamu, který jsem tu nedávno psal.. A to Bukowského Básně II. s podtitulem "Někdy jste tak sami, až to dává smysl" a Web design - Nenuťte uživatele přemýšlet.. Bukowski je vážně skvělý, ale veřejné čtení po cestě z nádraží (kam jsme šli s Kaoruem doprovodit Terku) do školy bylo docela husté..

Poslouchám nádherně smutnou Radioheadí "How to dissapear completely".. A taky se tak nějak ztrácím..

Dochází mi, že bych tady opravdu neměl sedět a psát zápisky o ničem, když mám na zítřek přečíst toho Balzaca, naučit se němčinu a ještě se snažit chvilku spát.. Ach jo.. Tak pro dnešek raděj skončím.. A do zítřka raděj zapomenu, co všechno jsem chtěl dneska napsat..

Mějte se krásně..