Zápisek ze dne 17. listopadu 2003

Jako reakci na pěkné Listopadové haiku od Pixyho, jsem napsal haiku Uspěchaný podzim, které mi Pixy pochválil, což mě moc potěšilo , protože Pixy je a) jeden z lidí, které znám jen přes jejich weby, ale vážím si jich a b) odborník na češtinu a užívání této naší milé langvydže. Každopádně žádný obyvatel webu by mě asi nepochválil (spíš bez toho “asi”) za to šílené souvětí, které jsem právě vyprodukoval ;). Uvažoval jsem jestli dát to haiku přímo do podvědomí nebo sem, ale nakonec jsem dospěl ke kompromisu => bude tu dvakrát - hned tady a ještě jednou v podvědomí ;).

Uspěchaný podzim
Krásný zlatý list
přede mne dopad tiše
leží tam doteď…

Včera v kostele se stala pro mou citlivou duši mírně děsivá věc - seděl jsem v kostele (na Hovězí máme moc pěkný kostel, každopádně, když už o tom píšu, jako ve většině kostelů tam není místo na nohy, zvlášť na moje ultralong) a přišla nějaká babička, klasická usměvavá stoletá malinká babička, začala se soukat k nám do lavice, pak se na mě podívala, vycouvala a sedla si jinam. To by ještě šlo, kdyby se to pak nezopakovalo ještě dvakrát. Buď to je nějaké spiknutí babiček, aby mě vyděsily, nebo jsem děsivý já. Ach jo…

Pokud čekáte na vysvětlení k obrázku, který doprovází první odstavec, tak jste se konečně dočkali. Všude možně okolo si všichni dělají svou vlastní South-Parkovskou podobiznu, a já musím mít všechno, že :). Takže to jsem já. Nedávno jsem při předělávce designu vyhodil z konceptu můj xicht, tak to můžete brát jako náhradu :). Bohužel, tak dobře ve skutečnosti nevypadám (vzhledem k výše popsané včerejší příhodě… ;)).

Samozřejmě, pokud si chcete udělat vlastní South-park-like portrét, máte také možnost. Milá flashová aplikace by se, pokud si to prohlížeč dobře pamatuje, měla nacházet přímo pod tímto odkazem na South Park Studios. Enjoy :).