Zápisek ze dne 18. prosince 2004

Protentokrát udělám výjimku. Nebudu psát o celém minulém týdnu. Nemám chuť. Je sobota večer a jen tak sedím a poslouchám U2 rádio (už mám zapojený trvalý net) & občas to prohodiím nějakou mp3 (třeba, kdo ví o co běží: světluščí večerníček), je mi smutno. Mám důvod? Nevím sám.

Dneska jsem se byl podívat, jako minulý a předminulý rok, na skautskou vánoční akademii & jako obvykle to bylo skvělé. Scénky neměly prostě chybu, celé dvě a půl hodiny byly naprosto úchvatné.

Chce se mi psát podrobněj, ale nevím kde začít.. ne, teď se mi chce psaní nechat a konstatovat, that i liked it.. odbýt tohle všechno na pár řádcích.. hmm..

o 12 minut pozděj. tak, v cdromce se usídlili rammsteini, tak teď možná budu chvílemi přemýšlet v němčině. dalších 20 minut posun.. vánoční akademie, zpátky. takže v heslech: ještěrčí sníh, jako vždy úžasně audiovizuální a emocionální zážitek (jakožto člověk, který se hodlá zabývat v budoucnu vizuálním uměním, můžu jen “úúúúúúúúúúú” dělat & závidět fantazii); vlčatí řepa - milééé; titanic - parádní ledovec; i skauti mají své dny - vesele vypointované; ookova skoro one-man-show - muhehehe.. jo, a světlušky byly roztomilé..

týden byl.. zajímavý.. týden před vánoci, sníh začal padat až v pátek.. a spadlo tak půl centimetru.. a konec.

týden byl.. pěkný..

týden byl.. rychlý..

a vánoce jsou za pár dní.. víte.., zas vám něco napíšu někdy jindy. mám chuť psát nějaké krátké textíky plácané do řádek, jejichž psaní mí spolužáci, sedící v lavici za mnou, nazývají nemocí.. maybe jsem nemocný.

was ist ich? was ist mir? was isst mich? (a to už rammstein dávno neposlouchám, přišla maminka, naladěno swingové thirties rádio..)

jo? tak někdy jindy. díky za pochopení.

mějte se pěkně..