Zápisek ze dne 19. února 2004

náraz - ticho. Občas si myslím, že je život divný. Asi je to pravda, ale přece jen je to tu bezva. V určitých chvílích si člověk uvědomí, že je to vlastně dost dobré, už jenom být. Ne být něco, prostě jen být. Díky za každé nové ráno. Uvědomím si co je pro mě důležité, na čem mi záleží a co je jen taková mlha okolo..

strom - náraz - ticho. Stejně jako nějaké knížky mě donutí přemýšlet nad tím, co tím vlastně autor chtěl říct, některé filmy & skladby, některé události nutí přemýšlet, o čem to tu všechno je.. Celou noc sněžilo, ráno taťka ohrnul chodníky traktorem & posnídali jsme. Venku pomalu vychází slunce a začíná nový den.. Celý den bylo docela krásné počasí..

smyk - strom - náraz - ticho. Na cestě po ránu namrzla teňoučká vrstvička vody, led pokryl celou cestu od kraje ke kraji.. Včerejšek teď, když píšu, vypadá strašně vzálený.. Vyjeli jsme z brány, a po chvíli jízdy už si pamatuju jenom

náledí - smyk - strom - náraz - ticho. Rychlou otočku zastavil strom, který se zabořil do středového sloupku mezi dveřmi řidiče & zadními dveřmi, zkroutil střechu ze které se vysypalo okno a zadních dveřích taky zůstaly jen střepy.. Pak už jenom stojím venku a netuším co dělat, po chvíli přijíždí přivolaná sanitka a odváží mamku, šok, nějaká žebra & otřes mozku. Dopadlo to dobře..

ticho. Některé věci opravdu donutí přemýšlet.. být ten smyk o dva metry dál, vycouváme z pole a jedeme do školy. Být to o dvacet centimetrů vedle, strom by se asi nezastavil o středový sloupek.. Nekonečně dlouhý pohled na strom z šíleně rychlého auta jedoucího 40 kilometrů v hodině.. Dneska je možné být teď a během pár vteřin už nebýt, což donutí přemýšlet o tom, co chci udělat. Vybral jsem střepy z tašky & bundy a odjel s dědečkem do školy.. Chtěl jsem jet do školy.. Mezi spoustou věcí, co mě po cestě do školy napadly byl citát: "Kdybyste si mohli ještě naposled zatelefonovat, komu byste zetelefonovali a co byste řekli?".. Co všechno se dá stihnout během jednoho smyku, otočky? Totálně nic, jen sledovat strom, strom, strom, strom..

ticho. Je docela hodně věcí, které chci už dlouho udělat, přesto se k tomu nějak nedostávám.. V určitých situacích jsem prostě neschopný & nemožný.. Možná, že s dneškem se konečně někam posunu(?) Dny utíkají, sněží & taje & sluníčko občas i svítí.. Trápí mě to.. Jo, já vím, jsem blázen.. Ale spíš bych to slovo použil v určité vazbě..

ticho. Jenom nekončící klapání blinkrů.. Zítra bude zase zase jinak.. Poslední dva dny jsem měl vypnutý mobil.. Nechybělo mi to.. Ale zase jsem ho zapnul.. Chtěl jsem vědět, jestli už je mamce dobře.. Ve škole poprask kolem Saši.. Hodně štěstí :)..

Zítra pátek, třeba bude úplně jiný než jiné pátky, možná taky bude/budu úplně stejný.. Nechtěl bych být úplně stejný.. Chtěl bych umět dělat/říkat co chci.. Jak kdysi zpíval Frank Sinatra v úžasné My Way.. Jo, život je asi to nejlepší co se dá v širokém okolí najít.. I like it :).

Mějte se krásně..