Zápisek ze dne 22. května 2004

Podnebí stojí & už mě to docela štve. Protože psát čtyři dny dozadu je blbé - už si nic nepamatuju :(. Prostě se občas nedokážu donutit ani ke psaní. Takže.. kde jsem to skončil..

Středa ráno, výhled na relativně pohodový den - pohodový co se týče vypětí ve škole. Ale jinak přespříliš klidný ne - Pianisty se docela bojím & všichni mě ještě děsí - a nakonec ne bezdůvodně. Film je to geniální, ale vskutku realistický. Druhá světová, Varšavské ghetto, pracovní tábor, nekonečné násilí.. Sofiina volba mi přišla dost drsná (knížka), ale na tohle jsem připravený nebyl. Na obou stranách zlí & hodní (= fakt to žerem & snažíme se z toho dostat). Trvalé mražení v zádech & při scéně ke konci - "Mám ještě druhý. Teplejší." Jsem brečel. Každopádně doporučuju shlédnout. Je to film o skutečných událostech & to je to nejdůležitější & zároveň nejděsivější..

Bezprostředně poté písemka z NJ. Trochu jsem byl rozhozený z filmu, ale počítal jsem se čtyřmi chybami = 20% → dvojka.. V pátek jsem se šel zeptat & ne, nebyly tam čtyři chyby. Mám za pět. Docela to nechápu, ale má naděje na dvojku na konci už asi zmizela. Prostě chcípla. Do háje, tohle jsem nechtěl..

Němčina je jediný předmět, který jsem ve středu absolvoval. Poté ještě hodinka s vyhodnocením psychotestů, které jsme psali 23. února.. Dlouho jsem říkal, že číslo 39 bude proškrtlé, tak mě celkem vyděsilo, když lístek s tímto číslem nebyl docela dlouho k nalezení.. Nakonec se naštěstí objevil. Jsem 76,9% cholerik & 51% nervní! Heh, tak pozor na mě. Asi můžu být nebezpečný. Předpoklady mám prý pro kariéru umělce nebo nějakého programátora, vědce apod. či co. Každopádně jsem uvězněný v okamžiku, mám rychlé změny nálad, nejsem schopný odporu & jsem nevytrvalý. Takže asi nepříliš perspektivní.. No co už.. Né, že bych podobné výsledky neočekával. Z mostu se mi ale ještě skákat nechce :).

Po vyhodnocení testíků přišlo dlouhé čekání na filmák, během kterého byl - a konečně se dostávám k fotkám nahoře - Saša zapleten :). A z mého pohledu mu to teda slušelo víc než normálně. Ale on si nenechal vymluvit, že vypadá hrozně. Tak byl zase rozpleten. Škoda. Ve filmáku se promítal Lynchův Mulholland Drive - který má dvě různá vysvětlení (která jsem vymyslel sám, nejsou ničím podložená & mohou být naprosto nesprávná :)):

• Diana, Camilla & Betty jsou jedna a tatáž osoba. Týpci, kteří chtějí na začátku Camillu odstřelit jsou policajti, kteří dohlížejí nad inkarnacemi a osudem lidí (takoví "karma police" :)), ale nešťastnou náhodou se jim Camillu odklidit nepodaří & tak se vyskytne ve dvou podobách - Camilla a Betty. Vedoucí "karma police" jsou týpek co žije za domem & muž řídící filmy (kterými také nepřímo ovlivňuje lidstvo) & Kovboj. Ve chvíli, kdy Kovboj povolá život do Diany, převtělí se do ní Betty. Camilla se přemístí pomocí krabičky. Dianina věta "Moc jsem tu roli chtěla, ale dostala ji Camilla" na večírku vyjadřuje nespokojenost s odštěpením od Camilly & zároveň výraz uvědomění si tohoto odštěpení. Zbývající trojka hrdinů - režisér (jednoznačně nejskvělejší osoba v celém filmu :))), vrah neúspěšně maskující sebevraždu & policejní vyšetřovatel jsou pouze nástroje "karma police". Nejasnosti mám kolem popelníku ve tvaru klavíru, který ač byl z pokoje odnesen, v další scéně je zpátky na stole ;).
• Znáte takové ty tvůrčí metody, kdy si umělec hází do krabičky lístky s nápady & jednou za čas krabičku vysype, vybere zajímavé nápady & dá je dohromady? Tak Lynch prostě vysypal krabičku, nijak to netřídil ani neuspořádával, prostě to všechno natočil :).

To by ke středě stačilo. O moc víc si toho stejně nepametám.. Ve čtvrtek.. Co bylo ve čtvrtek.. Jo, vlastně - den strávený čekáním. Po škole na oběd & plavat. Z bazénu mě kvůli normálním (neslipovým) plavkám vyhodili. Tak jsem vytuh ve sprchách a pak hodinu čekal na pracovní schůzku.. Mezitím mi zdrhla Terka & neměla s sebou mobil, tak jsem neviděl na MGVF už pomalu slavného Matouše ;). Schůzka vyšla docela v pohodě, ale ujel další autobus.. Další hodina čekání.. Tak jsem čekal, že mě aspoň na nádru něco napadne & něco napíšu, ale houby. Naprosto neplodná hodinka.. V pět konečně doma & totálně netuším, co jsem pak dělal..

Každopádně ve čtvrtek měli všichni dobrý výraz při focení, jak vidno na následujících třech fotkách :)

Jo, v noci jsem měl divný sen. Nejdří jsem někomu vyprávěl, jak jsem modeloval letadla. Kdysi dávno jsem si zjistil všechno o aerodynamice křídel a tak a stavěl velké letadla z tvrdého papíru a pevný špejlí (balzové modely byl hrozně drahé). Tak jsem mu o tom vyprávěl & taky proč jsem s tím seknul. Už nevím co jsem řekl, když se mě ptal, proč jsem s tím seknul.. Druhý úlomek je: stojím na něčem, co je velké asi jako basketbalové hřiště & po obvodu se točí šíleně úzká (tak maximálně půl metru široká cesta) a někdo říká, že tu jezdí formule. Těžce nechápu, jak se na tu cestu vlezou. Když mě budili, abych už vstával, snažil jsem se ještě usnout, tak divný sen už jsem dlouho neměl. Ale na nic víc si nemůžu vzpomenout. Ach jo..

V pátek v rámci školy úžasný film "Král tančí" - o Ludvíku XIV. & jeho dvornímu skladateli Lullym & Moliérovi.. Skvěle natočený film, retrospektivou i tématem dost připomínající Amadea, dokonalé prostředí, živé postavy, skvělé scény & kostýmy.. Lully = typický cholerik s šíleně černýma očima. Víc toho asi nenapíšu, ale vskutku parádní film.

Pak zeměpis, debakl, matika, grafika, totální nedostatek inspirace, návštěva u Penga, několik zábavných her Wormíků & domů, spát.. Od Blanky mám půjčeného dalšího Bukowského (Kam zmizela ta roztomilá, rozesmátá holka v květovaných šatech - výběr básní a povídek), trocha čtení, večeře, spát, tuhý..

A to už je pomalu dneska.. V pokoji mám šílený nepořádek & neuklízím. Na MGVF nefunguje archiv chatu & neprogramuju. Mám pár rozepsaných věcí & nepíšu. Něco jsem pouklízel venku, umyl koupelnu & odpadkové koše.. Co jinak? Radiohead.. A teď už konečně minimálně hodinu píšu.. Zasekávám se, nic mi nejde jak bych si přál.

Povečeřím = končím. Tak zas někdy. Mějte se krásně..