Zápisek ze dne 22. října 2004

So, hodiny na compu ukazují 21:42 & zase jednou jdou správně. Nevím proč, ale často se mi rozhodí a jdou pak ±3 hodiny kolem správného času. To prostě nechápu, asi nějaký virusák hrající si s časem či co.. Ale je mi to celkem jedno, beztak mám u compu v 95% případů položený mobil, tak mrkám na něj.. A na hodiny stejně moc často nemrkám ;) | Zase dva dny pauza. To nesmím. Nesmím vynechávat, protože mi pak něco chybí, nějaká motivace, nevím proč, ale prostě mám pak víc energie do práce, když tady sesmolím svých pár písmenek, která pak najdou zoufalí googlisti..

Vžum, týden je zase pryč, čtyři dny - tedy vlastně pět dní v tahu a zase week-end.. A čím byl poslední týden zajímavý.. Nedělám otazník, přecejen nekladu otázku vám, ale sobě a sebe se ptát nemusím. Mno..

Ze zápisu, který jsem psal nad ránem ve čtvrtek vypadne pár věcí. To, že jsem ho psal nad ránem, někdy před šestou, značí, že jsem si zase jednou udělal pracovní den. Pracovní den má osm hodin & kvůli škole se těchle osm hodin musí vlézt do nočních hodin, kdy konzervativnější jedinci relaxují na hladině delta či theta, že. Tak jsem si dal pracovní den & udělal podstatnou část vnitřní části webu - část databáze a adminu - vždycky začínám s prací v compu zevnitř - nejdřív navrhnu strukturu webu, pak si udělám nákres, jak by to eventuelně mohlo zvenku vypadat, udělám databázi & začnu s adminem - nejdřív tam ty data přece musím nacpat, výstup je už pak v klidu, protože si na nové prostředí zvyknu.. Doufám, že během pár týdnů se už budu moct pochlubit funkční verzí.. uáá..

V zápisku někdy ze středy bylo psané „Ze školy si toho teda moc nepmatuju, až na poslední hodinu - biologii - kde jsme koukali na chytré video o krvi. Bylo to dost zajímavě naanimované (bez zvuku by to mohli pouštět na výstavách abstraktního umění :)) & celkově docela zajímavé. Akorát kdybych byl klaustrofobikem, asi by mě rozhodila věta ‘představme si, že jsme v levé srdeční komoře’ :).“ Nikdy jsem si nemyslel, že bych mohl mít byť jen náznak něčeho jako je klaustrofobie, ale dneska mě to úplně dostalo. /Protentokrát se zase vykašlu na chronologii/ Jsme uklízeli v kostele a já šel uklidit na kůr - to je místo s varhanami, kdyby někdo byl mimo mísu & úzké vysoké schody v kostelní věži mě teda málem odrovnaly.. první pocit naprosto šílený, pak jsem si nějak zvykl, ale stejně.. ble..

Skok, čtvrtek (se mi vůbec nezdá, že by to mohlo být včera..), do školy jsem dorazil v poho, ani jsem nemusel v šest jsem zaklapl budíka, dal si sprchu (nádhera), sestra to ráno taky celkem zvládala (když vynechala snídani ;)), autobus hustý - asi jsme nějak nestíhali, tak to řidič táhl jak ďas, předjížděl auta, jedno ještě sebou nějak kleplo, tak zhusta troubil etc., pak ráno, dopoledne.. Na noc jsem si dal energetický nápoj vyzískaný při založení účtu (náplní bylo jakési Kamikaze) a dvě kafe + někdy v průběhu noci jsem vypil černý čaj a na uklidnění vysoké hladiny kofeinu nakopl dva roiboosy (nikdy nevim, esli je dvoj-o to první - tedy rooibos - nebo druhé - roiboos & jsem líný to zjišťovat, omluvte mě). Ráno po příchodu do školy jsem hned nahodil další kafe & o velké přestávce jsem chtěl jít na další, ale čekal nás supl s naším oblíbeným profesorem, … ukončím odstavec, tohle si o to přímo říká, ok?

.., s naším oblíbeným profesorem, který minulý rok za dvě hodiny suplů stačil dát zápis do třídní knihy (pozdní příchod hodinu z WC) a čtyři důtky třídního učitele. Já byl taky navržený na důtku, nicméně omylem & nakonec jsem ji od něj nedostal (že já blbec tam šel a nenechal si ji dát). Takže nás čekala další hodina s ním a já nešel na kafe, protože jsem radši mazal tabuli, co kdyby mě kvůli tomu nechal třeba prolítnout /jo, byl jsem týden služba, ale když se nedělají čárky, tak to stejně nemá to kouzlo :)/. Kafe teda nevyšlo a pak jsem se na to vykašlal & pořádně se vzpružil až divnou karbanátkou (v jídelním lístku psáno: smažená karbanátek), což bylo po 24h první pevné jídlo.. aaaa, a pak hooray do bazénu..

V bazénu docela klid, už jsem to potřeboval, tři týdny jsem kvůli nachlazení a práci lemřil doma, voda je super.. & pak do pekárny & na chvilku do školy, páč mi ujel autobus. Jo, zkazil jsem si tím prý odpoledne.. Zkazil, ale až po příjezdu domů, po cestě zpátky potkat projednou zase zdepnatělého kirose + other awful feelings, scheiße, i don’t like it.. popojedu, tenhle odstavec je stejně nicneříkající. Člověk, píšící webový deníček, byměl být otevřený & já teda dost často nejsem. Sorry.

Hmm, ve středu jsem v pomeranči / nebo někde na začátku paskvilu viděl klip britů franz ferdinand, o kterých se všude píše, & singl je to pěkný. Klip taky. WinMX zapracovalo a singl se točí ve winampu, už dlouho jsem neposlouchal nic tak.. kytarového.. popík, pohodka, uvolnění.. Pomalu asi dokončím dnešní post dnešním děním..

Ve škole DOK.. tedy DOD (Den otevřených klecí.. tedy dveří), zvláštní rozvrh, první hodinu píšem KOPR (KOntrolní PRáci) z fyziky, kde mám dvě chyby nasichr, jinak klid a mír, po obědě máme službu u dveří, což zahrnuje provádění návštěvníků po škole.. Nejdřív úspěšně baví Mara celé okolí naprosto dokonalým rozdáváním letáků o divadelní hře & po sléze chytáme nějakou paní se dvěma pre-víceletými-gympláky, kterou provedeme s IQm & hurá domů..

Doma hned zase na úklid do kostela & pak drtit jablka. Taťka měl dovolenou, tak našrotovali část už dneska. Motivací k výkonu je lenost, jak často s oblibou říká Juneau (vše nejlepší k dvacetinám :))(a já plně souhlasím), a taťku to donutilo až k takovému výkonu, že sestrojil ďábelský jabko-drtící stroj & jabka, která se drtila každoročně tak týden, byla na s.. kousky během tří hodin - dvě hodiny ráno a hodina odpoledne. 450 litrů do kvasu. Hustota, že by tady Přemek udělal nadšením kotrmelec :-).

Jo, tohle je už ten konec. Ten konec, kde končí články. Se mějte..