Zápisek ze dne 23. července 2004

Jsem si říkal, že svůj odjezd odbydu drobnou poznámkou v komentářích ke včerejšímu příspěvku, ale teď mám ještě půlhodinku času & taky jsem si nazmenšoval pár fotek z dovolené, tak vám ještě něco napíšu. Přece jen teď deset dní psát nebudu, tak si to ještě můžu užít. Navíc teď už nemusím spěchat, což je jeden z nejgeniálnějších pocitů, které jsem v poslední době zkusil. Klídek, pohoda. Až budu dopisovat a dohánět autobus, asi už budu zase mluvit jinak :).

Odjíždím, nastavil jsem si budík na 7:00 & vzbudil se v 5:40.. do šesti jsem odolával vedle ležícímu mobilu, ale pak jsem se podíval.. &? Přijatá zpráva, na SOL se ještě pár věcí podrbalo, život je prostě pes, sedám ve šest ráno k počítači, zase vstávám a jdu si umýt oči, abych aspoň viděl na monitor.. Následuje zděšení, protože prakticky nic z mé večerní práce není fuknční a navíc se vyskytla nějaká nová stránka, která ani v konceptu nebyla.. Úúú.. S vypětím všech sil dávám dohromady několik věcí, které jsou rozpadlé a nefuknční.. Pak ještě programuju malý samoopravovací skript.. A píšu mail s poznámkama & na konec tři dobré rady: 1) zálohovat, 2) zálohovat a 3) zálohovat. To je snad ještě podstatnější než se učit :). Tohle mě k ránu dostatečně naděsí, žaludeční šťávy leptají, hlava začíná pozvolna bolet, no prostě dobré ráno San Francisco :).

Když je všechno hotové a aspoň se snaží vypadat, že je to funkční, odcházím se ještě uklidnit k Junovi, který zrovna hraje Half-Life.. Nedávno jsem uvažoval, jak bych se měl, kdybych místo svého dávného hraní halfa (nezapomenu, geniální hra ;)), dělal něco pořádného.. Ale teď mu závidím, že má čas.. Já chci taky :). Pak skočím na podnebí, hodím comment, abych si ušetřil práci, ale teď už vidíte, že jsem si nic neušetřil :). Pouštím si Moloko, dostávám se do rytmu.. Po chvíli docházím za mamkou posnídat, už je skoro sedm hodin. Sním rohlík, žaludek zaúpí, ale snad to nějak přežiju. Přemýšlím jak se budu dostávat do autobusu a hlavně chodit uličkou, když mám na krosně křížem přivázaný stan, no, bude to ještě maso :). Navíc Valentita pořád hlásí, že mám nepotvrzenou platbu.. Úúú, euforie ;).

Teď bych ještě mohl drobně okomentovat fotečky.. První fotka - odlesk - je z Grenoblu.. Byste nevěřili jak dlouho mi trvalo, než jsem našel to správné místo a úhel, aby mi tam ten fláklý barák vlezl :). Ale nakonec se mi to líbí.. Na druhé fotce, ta už je z Cap d’Agde, je vidět pobřeží, někde vzadu za zabranou scénerií je pláž, kde jsme se smažívali :). Sem jsme jednou nějakým omylem zabloudili & hned jsem vyplácal kus drahocenných megabajtů z mé paměťové karty.. Na dalším obrázku (prostřední :)) je Kunstmuzeum ve Vaduzu, budova, kterou jsem si chtěl vyfotit & musel jsem přejít cestu a pár parkovišť, aby se mi vlezla do záběru :). Zrovna probíhala výstava Andyho Warhola, takže všude byly plakáty Mao ce’Tunga ;). Předposlední obrázek je z Lindau, racek si sedl na přístavní kůl ve správné chvíli & já ho sice z trochu blbého úhlu, ale vyfotil. Pokud bych chtěl informativní fotku jak na pohled, tak bych vybral jinou, mám jich několik, ale ten racek se mi líbí, ikdyž kompozice je špatná (byla spousta sluníčka a můj dispej už krachoval & hledáček jsem neměl u oka.. co už..). & poslední fotka jsou havrany, tedy varhany v kostele v Luzernu. Tady není vidět, jak jsou mega, ale byly super.. V Luzernu je taky slavný most Kappelbrücke, ale ten určitě odněkud všichni znáte, tak žádná fotka nebude, stejně za těma japoncema nejde vidět :).

Tak, je osm hodin, pomalu zakončím a půjdu si obléct věci na cestu.. Kdoví co zapomenu doma tentokrát. Snad to nebude přespříliš důležité ;). A snad mi dorazí platba do Hradiště dřív než já, protože jinak asi budu mít problém. Ale problém je mé druhé jméno, takže v poho :). A teď bych měl říct, abych zachoval humornou linii něco o svém prvním jménu. Mé první jméno je Samý :). Tak, mějte se tu fakt co nejkrásněj dokážete & co to půjde (as it gets). Na této akci nechci o počítači, programování, css, html, webu etc. nic slyšet, maximálně v souvislosti s filmem, takže zápisky asi moc nebudou.. Třeba si ale dovezu aspoň něco málo :). Takže pápá 1.8. (resp možná až druhého, jak to zvládnu ;)).

MSK :).