Zápisek ze dne 23. srpna 2004

Brý den, desítky vrabců, červánky, ledový vítr, světla na ulici, pomalu přicházející podzimní chladno, stromy kroutící se ve větru, toulavé kočky, barevné domky, spousta lidí, řasy v potoce.. Tohle všechno máte šanci vidět, když se vybodnete na čtení tohoto příspěvku & půjdete se kouknout ven (pokud toto čtete na PDAčku někde v otevřené krajině, tak můžu akorát závidět :)). Pokud čtete dál, tak dík za vaše nadšení do četby mojich textíků. Nevím, co mě táhne ke psaní, nevím, ale píšu a píšu. Tak dík :). Mno, to by pro začátek stačilo.

Dny začínají ránem, budík, budík, osm hodin, nahazuju přehrávač a zase se propadám do spánku. Budík - dík za opakované buzení ;). Vstávám, čeká mě první den na chatě, balím do tašky pár základních věcí - boty, chleba, léky pro taťku, foťák, mobil, klíče etc. & vyjíždím směr chata.

Desetikilometrová vyjížďka bez snídaně v ranním chládku je naprosto fantastická, na konci ještě výstup na menší kopeček.. Trocha snídaně & začínáme něco dělat. Úkol je předělat podlahu balkónu. Taťka likviduje starý balkón - trhá zhnilé fošny, shnilé podklady. Nejdřív vymanévrujem nové fošny na podkládky & začíná impregnace. Impregnace je mírně jednotvárná činnost bez konce - jelikož je to bezbarvé, není vidět žádný pořádný výsledek a navíc netuším, kde jsem skončil :). Tohle za dopoledne zvládám, k obědu mamka dělá čínu s krůtím masem, mmm.

Mimo práci na balkónu ještě mamka se sestrou upravujou záhonky, takže vyvážím kolečka na kompost. Vybíhání svahu se sklonem tak 30% s kolečkem v rukou a nazuvácích na nohou (+skvělá mokrá tráva) = adrenalinový sport. Po obědě odjíždí taťka pro hranolky, na které se na konci bude podlážka přišrubovávat & sestra dezertuje k nějaké kamarádce. Mezitím prastarým Luxolem lakuju kovovou konstrukci - luxol je prastarý a značně zdrclý, ble. Taťkou nově přivezené dřeva chtějí taky impregnaci, další natírání neviditelnou barvou :)..

Pak už jenom přišroubovat tyhle hranolky ke kovové konstrukci & dnešní práce hotová. Ani jsem nemyslel, že toho zvládnem tolik. Po večeři odjíždím zpátky domů, kde mě žíznivě očekávají květinky - dostávají dvě konve vody. A pak? Nedošel mail s infem o serveru, tak na solidní práci rezignuju, chvilku na netu.. schluss.. hm, takhle suchý výčet jsem už dlouho nenapsal (snad)..