Zápisek ze dne 24. února 2004

angels never learn to say goodbye, poslouchám winampa, kterého někteří lidé prostě zbožňují, taky ho mám rád, ale žere mi systémové prostředky a pak mi padá texťák.. Po|Út, dva dny s neskafem & prací na chatu… Nescafé 3in1 je sice dost sladké, ale dá se pít dobře a uklidňuje mě to, proto ho můžu doporučit.. Zrada je, že ve školním automatu se nedá vyplácnout horká voda bez kelímku zadarmo, tak mě 1dcl zahřáté vody stojí korunu.. Co už, jen tu dvacetikorunu mi nemusel vracet v korunách..

Poslechnu si The Great Below od Nin.. there’s no hope for me.. suxx, když napíšu slovo "for", tak mi to automaticky zamění za konstrukci php cyklu for ( ; ; ) {}.. Dny si zachovávají standartní průběh, v pondělí sněží, uklízím sníh, na poště posílám doporučený dopis, dokonce jednou bez nepříjemností s paní za přepážkou, všechno zapadané od sněhu, do uší si valím na plnou hlasitost Burn, chodník pomalu utíká.. Abych uchoval větnou stabilitu, tak budu pokračovat: v úterý zato zase svítí slunko, že by jeden chodil se zavřenýma očima, do uší trvalý přísun psycha, ve škole nic, do tří ráno jsem dodělával sešit do češtiny a nakonec stejně zůstal ležet doma..

Mamka už je doma, tak odpoledne trávím úklidem, což aspoň přináší uklidnění.. Podobně jako tvorba chatu na MGVF, který už dneškem bude celkem životaschopný.. Potřebuju vyvíjet nějakou činnost, nejjednodušší je hrát freecell, ale při práci nebo úklidu se dá ještě líp zapomenout na všechno okolo.. Chtěl jsem se podívat, proč mi tak chrčí větrák na procesoru v počítači, což jsem nezjistil, ale na nějakém čipu VIA na základovce je prozměnu odlepený chladič zaklíněný mezi kondenzátory.. Docela zajímavý pohled.. Ale jede to, tak co..

Mé zápisky jsou prý addictive, tak se ještě pokusím tento zápisek trochu prodloužit, třeba z mé nekonečné bezohlednosti ještě něco vyhřezne.. V pondělí jsme, místo tělocviku, což jsem po dvou neskafe docela ocenil, test na zjištění temperamentu plusmínus jakýsi test snad na zaměření či co.. možná to byla součást toho temperamentu, moc jsem to celkově nepochopil, jsem teďka celkem mimo.. Co se objeví pod číslem 39 mě docela hodně zajímá..

Dneska mám osmé výročí ode dne, kdy jsem si zlomil nohu.. Kdoví, co bych byl, kdyby se mi to nestalo.. Asi je to tak dobře.. Ale někdy si myslím, že ne.. Život je krutý..

Nu což, je 20.23 a kdo ví, kdy budu muset odejít z netu, tak se raděj půjdu připojit.. Kašlu na všechno..

Mějte se krásně..