Zápisek ze dne 27. července 2003

Tak poutě jsem se zúčastnil pouze přítomností na ranní mši, což mi absolutně vyhovuje ;). Akorát celou noc jsem byl asi považován za mouchy-snězte-si-mě, protože jsem usnul v jednu a ve tři mě probudila moucha sedící mi v nose. Tuto jsem úspěšně anihiloval v 4.00AM, načež se objevila druhá. Abych to zkrátil, dočkal jsem ranní mše (na osm hodin) v bdělém stavu, ohánějíce se sešitem francouzštiny (kterou ke své lítosti poslední dobou děsně zanedbávám, ach jo) abych zneškodnil i tohoto odporného útočníka na mé citlivé buňky na mém xichtu.

K večeru jsem vyjel s kámošem Marou na kolech, ale zatměli jsme málem v Hrozenkově, a ještě jsme se zastavili na Halenkově, což způsobilo děsivý rachot po příjezdu domů (btw: dnes již podruhé mě otrávily mouchy, tentokrát svým ohromným množstvím a v té tmě nebyly vůbec vidět, fuj). Asi jsem na věky ztratil důvěru své domoviny. Shit ;-].

Na bazooka.wz.cz vyšlo nové (59.) číslo Bazooky. Doporučuji. Odtud úryvek jednoho článku (Slzy existence II., Kryss):

Naučil se hrát divadlo před ostatními, naučil se hrát divadlo sám před sebou a to ho hrozně sralo. Věděl, že tak, jak se chová, ukazuje jen svou masku, svou hnusnou kamennou tvář pseudoubožátka, které není schopné se vyjádřit svobodně. Oděn věčně do tmavého, s tváří zachmuřenou, vyjadřuje své vězení masky, která postupem času přirostla k jeho osobnosti takovým způsobem, že si již není vědom, co je maska a co je skutečná osoba. Tohodle chlápka jsem už dlouho neměl rád.