Zápisek ze dne 28. dubna 2004

Další den pryč & dneska značně zmatený (? :)) po ránu do školy - jo včera ráno jsme se setrou způsobili vznik travní (ne na trávě, ale s trávou, takovou tou, co rostě všude možně kolem chodníků a tak) hudební skupiny a značně větší skupiny lidí, kteří nenávidí jakékoliv hvízdání, chrochtání, pískání a podobné činnosti vykonávané ze zelenými rostlinami :) - ve škole chemie, notebook jsem pod hrozbou kreslení benzenů & podobných veselých vzorečků schoval notebook a v druhé hodině chemie jsme si skládali ze stavebniceeee :) po minulém srdíčku jsem v kooperaci s Kaoruem vyrobil kytičku, moc se mi líbí, asi si koupím chemickou stavebnici :). I like it. V chemii byla všeobecná sranda včetně pejsků & jiné zvířeny :)..

Místo filmáku mi bylo naplánováno orání pole s taťkou, do filmáku jsem hodně chtěl jít, tak jsem to tak nějak odvolal a s taťkou jsme se domluvili, že to dáme ve čtvrtek. Ve filmáku nakonec skoro nikdo nebyl & když jsem přijížděl domů - koho na poli nevidím, ano traktor tam vidím - pooráno - když se můj rodič na něco domluví s mým prarodičem & prarodič si to stejně udělá po svém, tak můj milý rodič soptí a deptá celou naši tichou domácnost. Ale tohle je úplně jiné. Hm! No nic ;).

Poslouchám Support Lesbiens, které sem nahodila sestra, už dlouho jsem je neslyšel, tak jsem je tam nechal.. V kombinaci s Frankem Sinatrou celkem pohodka, což mi připomíná dnešní němčinu - vor allem pětka ze slovíček :(, což mi teda silně kazí náladu - a za bé konečně došly výsledky psychotestů, které jsme dělali kdysi dávno (snad v únoru) - dostali jsme varování, že ti veselí z výsledků mít depku nebudou, protože jsou veselí (sangvinici), tak je na tom prakticky nemá co rozhodit. Ale ti neveselí & častzdeptaní melancholici a podobní z toho můžou chytit úplné stavy beznaděje a tak. Kdybych náhodou zničehonic přestal psát, tak chápete, že :). Uaa, třeba mě konečně rupne v bedně (jasně, to už mi ruplo, tak třeba mě konečně klepne) a bude pokoj :). Bohužel očekávané výsledky budou až za týden :( búú. je toho tak moc, že se to ještě musí zpracovat..

A co dál? Zase píšu nestrukturovaně, a docela mě to baví, včera jsme s Petrou předělávali školní galerku, tak se to zas posunulo úplně jinam, ale začíná to vypadat tak nějak živě :). Paráda. Včera Jaroslav, což je strýc & dědček, rodinná oslava, úúú, a pořád je co probírat, áá, a dones fotoalbum, júú, áááá! Miluju rodinné oslavy! Naštěstí jsem většinu strávil v ústranní se strýcem poslechem Jasné páky :).

No, raděj skončím, mějte se krásně! :)