Zápisek ze dne 28. listopadu 2003

Když vidím ty desítky zoufalých návštěv denně (ok, řekněme spíš desítku ;)), je mi vás líto a tak raděj něco napíšu, abych něco neschytal :). Můžete to brát tak, že nekončím. Alespoň prozatím :). Where do we go nobody knows. (Coldplay, God put a smile upon your face) Chvíli jsem to tady tak trochu zanedbával, docela mě přestalo všechno bavit, ale vypadá to, že budu mít co dělat, tak se mi zase zlepšuje nálada. Taaak...

Čtvrtek - Judgement day. Několik nevinných kroužkovců - přesněji žížal, bylo obětováno na oltář vědy. Rozsekali jsme je na sr... velice ošklivou hmotu, všude střevo, všude krev, prostě fuj. Opatrné stříhání nůžkami bylo nahrazeno brutální špihláním tupým skalpelem, což neprospěalo ani vědeckému záměru, ani žížale, ani mému žaludku. Zanechalo to v mé křehké osobnosti težké trauma, ze kterého se budu ještě dlouhou dobu vzpamatovávat.

Čtvrtek, mimo zábavného plavání (a po plavání naprosto fantastickou oblohu na focení, škoda že nemám pořádnější foťák (btw: tady ty zmenšeniny jsou jen odvar, asi bude wallpaper :))), tento týden poskytl namísto tanečních (v kulturáku jsou Mikulášské trhy (tady někdo neví kdy je Mikuláš (nebo to třeba Mikulášské trhy nejsou a já jsem docela mimo? ;)))) - možná se tak rychle po tak dlouhé závorce neorientujete, tak malá nápověda - namísto tanečních nabídl Adventní koncert.

Adventní koncert místní Charity byl hustý, obzvlášť protože moje maminka (ředitelka), která měla říct dvě věty na začátku a jednu na konci z toho byla děsně nervní (já bych ale byl víc ;)) a bylo kolem toho spousta zařizování. Těsně před koncertem jsem ještě nafasoval kameru, tak mi v průběhu koncertu málem upadla ruka ;). Ale nakonec byla s kamerou sranda, po koncertě jsme vyzkoušeli i funkci NightShot, fakt husté :). Jediný menší problém byla kazeta o délce 43 minut, tak jsem musel kvůli srandě umazat půl koncertu :). Ne, ftip ;) - umazal jsem jen kousek :). Kamera je fakt pěkný vynález :).

Abych to nezasklil, na koncertě hrál sbor AVE, ale program nebyl zahraný celý, protože onemocněl klávesista (celou dobu jsem čekal na Ódu na radost a nakonec nic :(). Ale závěrečné gospely se mi docela líbily. Charita vybrala šestnáct litrů, což je docela pěkné...

Hmm... Moc často jsem v poslední době k počítači nezavítal, tak nemám žádné poznámky. Takže pokud si něco povzpomínám, ještě připíšu :).